Většina českých vysokoškoláků má určitou formu přivýdělku. Konkrétně se jedná o 92 % z nich. Hlavním důvodem, proč studenti kombinují vysokou školu s prací, je nutnost pokrýt náklady na život v univerzitním městě.
Zajímavé je, že studenti v České republice pak pracují daleko více než jejich zahraniční vrstevníci. Jaká je tedy situace pracujících studentů v ČR?
Práce je u studia často nutná
Pokud porovnáme situaci v České republice s dalšími státy v Evropě, lze pozorovat významné rozdíly. Například 65 % českých vysokoškoláků uvádí, že skrz příjmy v práci či na brigádě pokrývá ty nejnutnější náklady.
Nejčastěji proto kombinují práci a studium lidé z méně bohatých rodin, kteří nemohou počítat s podporou od rodičů či příbuzných. Problémem je, že většina českých studijních programů není koncipována tak, aby šly kombinovat s prací. Často tak může docházet k zanedbávání studia na úkor práce.
To je jeden z hlavních rozdílů oproti zahraničním univerzitám. Ty velmi často podporují kombinaci studijních aktivit a pracovní činnosti. Pokud zahraniční studenti pracují, je to velmi často spojeno se získáváním praxe v oboru, kterému se na vysoké škole věnují.
Fungují jako levná pracovní síla
V České republice je trend přímo opačný. Většina studentů nevykonává v práci činnost, která by souvisela se studovaným oborem. Právě naopak, přes 70 % studentů vykonává práci mimo svůj obor a často na velmi špatně placených pozicích. Čeští studenti tak paradoxně zaplňují pozice vhodné pro pracovníky s nízkou kvalifikací a vzděláním.
Zejména v případě manuálních prací pak může únava a nutnost docházet na delší směny narušovat studijní výsledky. Průzkumy mezi studenty tento problém ovšem příliš nepotvrzují, přiznává ho pouze 10 % z nich.
Vysoké náklady na studentský život?
I díky rostoucí inflaci je život ve větších univerzitních městech stále dražší. A přestože je vysokoškolské studium v České republice hrazeno ze státního rozpočtu, mnozí odborníci se shodují, že by stát měl vypomoci studentům ještě více. Jsou to totiž právě vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří fungují jako budoucí motor ekonomického rozvoje.
Mnozí studenti rozsekávají dilema mezi studiem a prací pomocí studentských půjček. Taková studentská půjčka může vyřešit potřebu většího množství prostředků například na složení kauce u pronajímaného bytu či na běžné měsíční výdaje. Někteří odborníci proto navrhují, že by stát mohl tyto půjčky studentům poskytovat bezúročně. Studenti by je pak začali splácet po ukončení studia, kdy by získali stálé zaměstnání. Opět je zde motivací budoucí příspěvek vysokoškoláků k ekonomickému růstu celého státu a především i jejich přínos pro státní rozpočet v podobě vyšších daňových příjmů.
KOMERČNÍ SDĚLENÍ
