Nástroje Chytré karantény se mohou využívat i pro jiné nemoci, než je onemocnění covid-19, se kterým bojuje celý svět. Tyto nástroje dají použít například při hlášení příletů ze zemí, které jsou rizikové. Informuje o tom ČTK.
Jak uvedla ČTK, odborníci jsou přesvědčení o tom, že nebyl naplno využit potenciál Chytré karantény, například co se týče aplikace eRouška nebo paměťové mapy.
Zlepšilo se trasování, lidé hlásí více rizikových kontaktů
„Chytrá karanténa je celý komplex. Pokud nám klesá incidence v populaci, tak o to víc se dá Chytrá karanténa využít. Asi je velmi složité to dělat při číslech, které jsme tu měli před dvěma měsíci,“ řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger.
Na začátku ledna lidé hlásili 0,72 rizikového kontaktu, v posledním týdnu data zaznamenala 1,14. Projekt vznikl už před rokem a jeho základem bylo propojení krajských hygienických stanic do jeho systému.
Tam je možné sdílet záznamy a trasovat nakažené i jejich kontakty. Zapojit se mohla také call centra, která pracovala externě. Svrčinová k tomu poznamenala: „Systém udělal za ten rok hodně velký krok dopředu. Museli jsme lidi naučit pracovat s tou IT technikou, neměli takové nástroje.“
Chytrou karanténu chce propojit také s celou Evropou. O celé akci už se jedná, podle hygieničky by rakouské úřady mohly po příletu na letiště zadat do českého sytému bydliště člověka.
Chytrá karanténa by měla mí moderní elektronické nástroje
„Máme hlášení z letišť. Kolegové ze všech krajů mají nastaveno, byť jim třeba trasoval někdo z externího call centra, že se jim hned ukáže, že někdo přiletěl ze třetí země. Mohou si vyfiltrovat, jestli byla riziková,“ říká Svrčinová.
Mezi nástroje, které může Chytrá karanténa využívat, se řadí mobilní aplikace, která bude sledovat kontakty s nakaženými osobami. Může umožnit hygienické stanici využít data operátorů.
Aplikaci eRouška ale v České republice využívá jen 1,57 milionu lidí. Přitom upozorňuje na možné setkání s nakaženým.
„Chytrá karanténa je velmi efektivním způsobem boje proti šíření nemoci v zemích, kde byla úspěšně zavedena, například v zemích východní Asie,“ řekl Zdeněk Hel, imunolog, který působí ve Spojených státech.
„Jedním z hlavních problémů byla absence ekonomické motivace. Infikovaní lidé se zdráhají uvádět všechny své kontakty, neboť je nechtějí vystavit ztrátě příjmu v době karantény,“ vysvětlil, proč patří nenahlašování kontaktů mezi nedostatky v boji s pandemií.
Autor: Raina Tomanová
