Včera došlo k podpisu kontraktu mezi Evropskou komisí a firmou Pfizer/BioNTech. V dokumentu se hovoří o 1,8 miliard dávek vakcín proti onemocnění covid-19. Mluvčí komise řekl, že očkovací látka bude přístupná všem zemím EU. Jediný, kdo svůj podíl odmítl, je Maďarsko. Proč ale Evropská unie nakupuje především u tohoto výrobce, není příliš jasné.
Evropská unie nejvíce objednává vakcíny právě u této společnosti. Nyní jich je objednáno 600 milionů, v druhém čtvrtletí by jich mělo být dodáno 250 milionů. Podle České tiskové kanceláře je to více vakcín, než bylo objednáno od všech ostatních dodavatelů dohromady.
Dá se předpokládat, že je to i z důvodu, že u takzvaných mRNA vakcín nebyly zaznamenány nežádoucí účinky v podobě krevních sraženin. Sem patří právě vakcíny firmy Pfizer/BioNTech a Moderna.
S vakcínami dvou dalších firem EU už příliš nepočítá
Vedlejší účinek ve formě vzniku sraženiny se vyskytuje u vakcín vektorových, které vyrábí firmy AstraZeneca a Johnson & Johnson. S vakcínami od nich tedy unie do budoucna příliš nepočítá. Přesto ale Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) žádné stanovisko nedala. Tedy k přehlížení těchto firem vlastně není žádný důvod.
Evropská komise však měla problém s AstrouZenecou již dříve. Dokonce na ni podala žalobu kvůli nesplnění slíbených dodávek vakcín.
„S naším podpisem nyní vstoupila smlouva s BioNTech/Pfizer v platnost, což je dobrá zpráva pro náš dlouhodobý boj s cílem ochránit občany Evropy před virem a jeho variantami,“ uvedla slova šéfky komise Ursuly von der Leyenové ČTK.
Vakcíny by měly být použity především k přeočkování populace. Vydržet by měly až do roku 2023. Pokud by došlo k přebytku vakcín, Evropská komise je plánuje poskytnout zemím, které v boji s koronavirem zaostávají, sem patří například Indie či africké státy.
Maďarsko vakcíny nechce
Vakcíny budou rozdělovány mezi členské země, a to podle počtu obyvatel. Jediný, kdo už nyní uvedl, že o přidělené vakcíny nebude mít zájem, je Maďarsko. Podle agentury Reuters to Viktor Orbán vysvětlil tím, že má k mání velké množství z východních i západních zdrojů.
Maďarsko totiž očkuje i v Evropě neschválenými vakcínami z Ruska a Číny. Ze států Evropské unie patří k jedněm z těch nejlepších států v očkování vůbec. O ruské vakcíně Sputnik V uvažuje také Slovensko, které ji už nakoupilo. Jejím podporovatelem byl i Miloš Zeman. Některé země však omezují vstup lidí na své území, pokud jsou oočkováni neschválenými vakcínami.
Vakcíny firem AstraZeneca a Johnson & Johnson stále zkoumá EMA, doporučení na jejich (ne)použití ale stále nevydala. S rezervou se k těmto vakcínám staví také ostatní země EU.
EMA také zkoumá nový druh vakcín, takzvané proteinové vakcíny. Jak už se dříve von der Leyenová vyjádřila, Evropská unie v nich vidí velký potenciál.
‚Určitě rozšíříme (porftolio) o další vakcíny, například látky založené na proteinech mají také značný potenciál,“ řekla šéfka komise. Nyní na nich pracují firmy Novavax či Sanofi-GSK.
Autor: Markéta Krejčí
