Kvůli rapidnímu růstu počtu nakažených nemocí covid-19 se před nedávnem kambodžská vláda rozhodla přijmout několik přísných opatření, která by měla šíření nemoci zabránit. Na to však doplácí tamní chudší obyvatelstvo, které přichází o příjem a trápí jej hlad.
Kambodža se v současnosti potýká s nejvyššími denními přírůstky nově nakažených nemocí covid-19 za celou pandemii. Více než samotná nemoc tu však většinu chudších obyvatel trápí tvrdá protiepidemická opatření, která vláda přijala.
Nárůst případů
První případ nákazy SARS-CoV-2 se v Kambodži objevil na konci března loňského roku. V reakci na to vláda spustila tvrdý lockdown, díky kterému v zemi až do letošního února přibývalo denně pouze několik jednotek nakažených osob.
V březnu však začala křivka počtu případů stoupat a v posledních dnech v zemi každý den podle oficiálních statistik přibude okolo 800 nakažených. V přepočtu na počet obyvatel je však v rozšířenosti nákazy více jak šestnáctimilionová Kambodža daleko za Českou republikou.
Zdejší vláda se ale dalšího šíření bojí, a přijala proto tvrdá opatření. Oblasti, ve kterých se nákaza šíří nejrychleji, označila jako „červené zóny“. Zde mohou lidé opouštět své domovy pouze tehdy, pokud vyžadují urgentní lékařskou pomoc. Za porušení jim hrozí vysoké pokuty i vězení.
Hlad a chudoba
Vláda do tzv. červených zón zároveň zakázala vstup neziskovým organizacím, uzavřela všechny místní obchody a slíbila, že všem jejich zhruba 300 tisícům obyvatel poskytne jídlo a potřebnou péči.
To se však podle několika zdrojů liší od reality. Příkladem je rodina Iv Sovanny z okrsku Sangkat Stueng Mean Chey v hlavním městě Kambodži Phnom Penh. Její manžel přišel o práci před rokem, když vláda uzavřela školu, ve které vyučoval. Sovanna se snaží rodinu zajistit tím, že pracuje jako účetní pro místní přepravní firmu.
„Nejsme bohatí, žijeme z ruky do pusy. Kdybychom byli bohatí jako ostatní, bylo by pro nás v pořádku zůstat rok v karanténě,“ řekla podle serveru Al-Džazíra.
V zoufalství se rozhodla vydat se se skupinou lidí ven a požádat státní pracovníky o jídlo. Povedlo se jí získat 25kilové balení rýže. Podle Al-Džazíry však takové štěstí neměli všichni. „Nechápu proč někteří dostávají podporu a někteří ne,“ řekla.
Hlas neziskových organizací
Na situaci místních už zareagovaly i některé neziskové organizace včetně Amnesty International. Ty žádají, aby vláda do oblastí umožnila vstup nevládním organizacím a OSN, které by tamním obyvatelům mohli pomoct. Zároveň žádají otevření alespoň části obchodů v červených zónách.
Vláda však jakékoliv pochybení odmítá a říká, že neziskové organizace Kambodžu neznají nebo že všem obyvatelům sama zajišťuje dostatek potravy.
„Pomáháme jim. Zjišťujeme, ve kterých oblastech (místní obyvatelé) jsou a v jaké situaci se nachází… Ony (neziskové organizace) lžou. Řekněte mi, kdo nemá jídlo, pošlete mi jeho adresu a já mu pošlu jídlo hned teď,“ uvedl pro Al-Džazíru vládní mluvčí Phay Siphan.
Autor: Petr Hejčl
