Vakcínou Sputnik V se začíná zaobírat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jako první je na řadě prostudování odborných materiálů, které jsou součástí každého léku. Ředitelka ústavu Irena Storová pro Radiožurnál uvedla, že obdržené ruské materiály nestačí k posouzení vakcíny. Prozatím tedy není možné povolit vakcínu pro klinické testování, jak o tom mluvil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (ANO).
Ústav má momentálně k dispozici pouze odborné materiály k vakcíně. Ty prozkoumal a jejich hodnocení předal vládě. „Naše připomínky jsme předali Úřadu vlády, který nás požádal o tuto odbornou konzultaci, a nemáme na ně v tuto chvíli žádnou zpětnou vazbu,“ dodala Storová.
Již nyní ale ústav prozradil, že dokumentace byla vyhodnocena jako nedostatečná.
Klinické testování je zatím v nedohlednu
Klinické testování Sputniku V tedy není na pořadu dne. Dokonce o něj ještě ani nebylo požádáno. „Žádný oficiální proces pořád nezačal. Neobdrželi jsme žádnou žádost o provedení klinické studie,“ uvedla pro Radiožurnál ředitelka ústavu.
Ačkoliv ruská vakcína prozatím nebyla posvěcena Evropskou lékovou agenturou (EMA), zasáhla už do politického dění několika zemí.
Politické spory o Sputnik V
Příkladem může být nejen Česká republika, kde se spekulovalo, že za odvoláním exministra zdravotnictví Jana Blatného stál právě negativní postoj k neschváleným vakcínám. Místo něj pak nastoupil Petr Arenberger, který se ke Sputniku V stavěl o něco vstřícněji.
S vakcínou má své zkušenosti také Slovensko, kde spory kolem ní vedly až k demisi Igora Matoviče.
Ten totiž přes kritiku opozice Sputnik V objednal v počtu 200 tisíc kusů, ale tamní lékový úřad jim nedal zelenou, právě kvůli chybějící řádné dokumentaci.
Stejná situace nastala i v Brazílii. Zde projevili kvůli špatné epidemiologické situaci o Sputnik V zájem, ale tamní lékový regulátor odmítl vakcínu registrovat právě ze stejného důvodu.
Autor: Markéta Krejčí
