Protipandemická opatření v boji proti koronaviru už jsou přijímána jako běžná součást našich životů. Jaký ale měla vliv na lidské zdraví a opravdu to bylo horší, než kdybychom se koronavirem nakazili?
Jak ukázala studie amerických vědců, lockdowny pro nás nebyly o nic horší než samotné onemocnění. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise BMJ Global Health. Zkoumaly se lékařské prohlídky, duševní zdraví a také se do výzkumu započetla úmrtí.
Studie se týkala pouze zemí, kde byla přísná opatření a zároveň nízký počet nakažených
Vědci museli zjistit, jestli spolu souvisí lockdowny s nadprůměrnou mortalitou, proto se museli zaměřit na země, kde se zavedla přísná opatření, ale přitom zde nebyl vysoký počet nakažených koronavirem. Například Nový Zéland nebo Austrálie za loňský rok nezaznamenaly vyšší úmrtnost.
Naopak Brazílie nebo Rusko mají nadměrný počet úmrtí, protože pravděpodobně tyto země přijaly mírná opatření. „Jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů podporujících názor, že lék nebyl horší než samotná nemoc,“ řekl jeden z autorů studie Gavin Yamey.
„Zdá se, že země, které zareagovaly rychle a důrazně, často zaznamenaly méně úmrtí než v předchozích letech. Jeden výzkum ukázal, že uzávěry snížily průměrnou roční úmrtnost o šest procent jen tím, že zamezily přenosu chřipky,“ nezapomněl dodat. Mezi další faktory, které byly potřeba prozkoumat, patří lékařské prohlídky.
Vytíženost zdravotnických zařízení mohla hrát také důležitou roli, včetně toho, že nakažené nemohli navštěvovat rodinní příslušníci. Není ale jasné, jaký to mělo opravdu vliv na lidské zdraví. Mnoho lidí utrpělo jen tím, že nemohli navštěvovat své blízké, a to nejen v nemocnici, ale také v domovech pro seniory a jiných zařízeních. Na jejich psychickém zdraví se také podepsala nemožnost vyrazit si popovídat mezi ostatní lidi, ať už do baru, nebo do knihovny.
Podle vědců se přehlíží souvislost depresí se skutečností, že tu vypukla krize
Na duševní zdraví má vliv nejen lockdown, kterých se u nás zavedlo hned několik, ale také nemožnost vídat se s příbuznými nebo známými lidmi. Lidé nezvládali také fakt, že přišla zdravotnická krize, objevily se úzkosti i deprese. „Nechození do školy jasně dopadá na mentální zdraví dětí, ale stejně tak na ně dopadá ztráta milovaného člověka kvůli nemoci covid-19,“ uvedli pro ČTK vědci.
Studie se nezabývala ekonomickými dopady na společnost, i tady se totiž mohlo jednat o faktor, který měl negativní vliv nejen na dušení zdraví lidí. Výsledky studie ale ukazují, že „nikde na světě neexistují místa, kde by karanténní opatření a nízký počet potvrzených případů nákazy vedly k vysokému počtu úmrtí“.
Samotná zavedená opatření tak nejsou horší než ohniska koronaviru, kterých se objevilo po celém světě spoustu. Závěry vědců je nutné ještě porovnat se škodami, které koronavirus způsobil například v Indii nebo Brazílii, kde s onemocněním bojují už poněkolikáté a vyskytují se zde všechny možné mutace koronaviru.
Autor: Raina Tomanová
