Indie je již několik měsíců sužována obrovskou vlnou koronaviru. Kolabuje tam zdravotnictví, ve většině nemocnic nejsou žádná volná lůžka ani přístroje s kyslíkem. Ale také krematoria. Spousta lidí nemůže zpopelnit své mrtvé, jak je v druhé nejlidnatější zemi na světě zvykem. Přišli proto s novým způsobem pohřbívání, který jen dokazuje, jak moc je situace v zemi zoufalá. Situaci popsal web iRozhlas.cz
Indické nemocnice nezvládají příliv nových pacientů. Situace se ale začíná pomalu zlepšovat ve velkých městech, jako je například v Dillí či v Bombaji. O to horší ale začíná být situace v odlehlejších částech Indie a na vesnicích. Indická média ještě před měsícem tvrdila, že se koronavirus na vesnicích objevuje jen velmi zřídka.
To ovšem rozporovala již na začátku dubna BBC. Podle ní veřejnost o situaci na vesnicích příliš nevěděla a odborné statistiky byly podle všeho značně zkresleny. Což je problém celé Indie. Již delší dobu se spekuluje o tom, že jsou tamní covidová data značně podhodnocená.
V Indii nejsou testy, lůžka, kyslík ani krematoria
Důvodem je v první řadě nízký počet provedených testů. Ty totiž v zemi nejsou k dispozici. Na spoustu lidí se tedy při testování vůbec nedostane. Dalším důvodem je, že se lidé z menších obcí bojí jít na testy, aby je to v jejich komunitě příliš nestigmatizovalo, jak uvedl pro iRozhlas.cz odborník z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy Zdeněk Štipl.
Podhodnoceny jsou zřejmě i data o mrtvých. Spousta nemocných lidí zemře mimo nemocnici, a do oficiálních statistik se tak nedostanou. BBC přinesla data z úřadu v Kánpuru, podle kterého zaznamenali od 16. dubna do 5. května pouhých 196 obětí koronaviru. V krematoriích ale bylo za stejnou dobu zpopelněno zhruba 8 000 lidí. Právě pozůstalí těchto obětí mají nevětší problém s tím, jakým způsobem pohřbít své zemřelé.
Indická krematoria se sice snaží fungovat na maximum, dokonce se i před nimi staví provizorní hranice, kde se pálí mrtvá těla. Ale ani to zatím nestačí. Lidé se tedy začali uchylovat k tomu, že posílají své mrtvé příbuzné plout po posvátné řece Ganze.
Mrtvé hodí do řeky či pohřbí v její blízkosti
To se občas stávalo i před koronavirovou krizí. Lidé z nižších kast často nemají na nákladný pohřeb žehem, a tak tělo někde zahrabou či pošlou po řece. Množství těl plující po řece nyní je ale nyní enormní.
„Kdo někdy putoval kolem Gangy nebo seděl pár dní na jejím břehu, určitě mohl zbytky těl zahlédnout. V takovémto množství je to samozřejmě ale velmi neobvyklé,“ vysvětlil Štipl.
Kolem posvátné řeky se začínala těla objevovat již na začátku května. Tehdy se jich u břehu objevilo přes sedmdesát. Následující den jich pak podle BBC bylo o několik kilometrů dále po proudu nalezeno 62. Tuto situaci se snaží řešit i stát, který mrtvá těla vytahuje a pohřbívá. Úřady také zakázaly mrtvá těla do řeky házet. Místo toho se snaží nejchudším obyvatelům pomoc a nabídnout jim jiná řešení.
Podobná situace se ale začíná objevovat i v sousedním Nepálu. Krematoria tam také nestíhají. Pro místní tisk The New Indian Express o tom promluvil majitel jednoho z nich Subaš Karki. Podle něj dříve pálili maximálně 80 mrtvých za den, nyní se ale pálí až 110 těl za noc. To znamená, že jeho zaměstnanci pracují ve dne i v noci.
Autor: Markéta Krejčí
