Ministerstvo většinou tají, kolik a komu výplaty na bonusech jdou. Za minulý rok ministerstvo financí rozdalo přes 11 milionů korun. Dva náměstci Aleny Schillerové (za ANO) si polepšili až o 715 tisíc. Jde o daňového náměstka Stanislava Koubu a rozpočtového náměstka Karla Tylla, informuje o tom iRozhlas.cz.
Ačkoliv v minulém roce vzrostl deficit státního rozpočtu na neuvěřitelných 500 miliard korun, ministryně financí Alena Schillerová dokázala rozdat neuvěřitelné odměny. Podle Hospodářských novin přišlo na bezmála 11,5 milionu korun něco kolem 44 pracovníků.
„Necelý milion a půl si z této částky odnesli Stanislav Kouba a Karel Tyll,“ informuje iRozhlas. Přitom Tyll se stará o veřejné prostředky a měl si v minulém roce, kdy mu byly vyplaceny tři prémie, přijít až na 715 tisíc korun.
„Pracoval jsem všechny soboty a neděle,“ reagoval stroze. Když se iRozhlas ptal, proč dostali takto vysoké bonusy, moc toho neřekl: „To se neptejte mě. Co jsem slyšel, tak i v minulosti byly takto vysoké odměny. Zda dostanete nějakou odměnu, o tom rozhoduje zaměstnavatel.“
Tyll naznačil i to, že mu kvůli pracovní vytíženosti zkrachovalo i manželství. „V jakékoli situaci může nastat to, že deset lidí dělá hodně a padesát lidí míň. Ti, kteří dělají víc, by měli dostat více než ti, kteří dělají míň. Dřív nebyl ani takový stav jako nyní, kdy se musela spousta věcí tvořit. Pracoval jsem všechny soboty a neděle, ale nechci mluvit za sebe,“ dodal.
715 tisíc je v souladu se zákonem
Zato daňový náměstek Kouba nechtěl s médii vůbec komunikovat. „Zavolejte si na tiskové oddělení ministerstva. Já jsem tady od té odborné stránky a nikoli od komunikace s médii,“ řekl iRozhlasu. Podle mluvčího ministerstva Michala Žurovce se nejedná o nic protiprávního, i výše odměn jsou v pořádku. „Odměny byly vyplaceny plně v souladu se zákonem o státní službě, tedy v rámci zákonem stanoveného limitu. K tomu pro úplnost dodáváme, že odměny ve výši 715 tisíc korun zahrnují rovněž cílové odměny,“ sdělil.
Již dříve byly vypláceny velké částky na prémiích úředníků. Proto v návaznosti na to vznikl nový zákon, který jasně definuje, že bonusy nesmí být vyšší než 25 % platu. V praxi to tak ale nefunguje. Existuje totiž novinka s názvem cílové odměny, tím pádem úředníci i nadále mohou dostávat mnohem vyšší částky na své účty. Tyll s Koubou jako jediní úředníci toto pravidlo porušili.
Už v minulosti Alena Schillerové své zaměstnance vychvalovala a hájila. „Pro ministerstvo financí pracují špičkoví ekonomičtí a právní odborníci, díky jejichž zkušenostem a praxi Česká republika šetří miliardy korun ročně,“ řekla Hospodářským novinám.
Podle slov ministryně dbala při rozdělování odměn i na fakt, že se nacházíme v pandemii, kdy je situace mnohem náročnější. „Z celkového počtu všech vládních zákonů, zmírňujících dopady krize vyvolané novým koronavirem, jich ministerstvo financí zpracovalo jednu třetinu,“ upozornila.
„Pokud jsi poslušný, dostaneš peníze“
Petr Leyer z Transparency International celou situaci také okomentoval a zkritizoval celý přístup ministerstva financí. „Jedná se o obcházení služebního zákona a vypadá to spíše jako odměna za loajalitu. Ohodnocení odbornosti se má projevit v základu platu. I kdyby se tedy cílová odměna za nějaký nadstandardní výkon měla udělit, určitě by se měla projevit na všech stupních, takže i u běžných zaměstnanců, ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení. To se ale očividně nestalo,“ reagoval pro iROZHLAS.cz.
Takto vysoké odměny jsou špatné i z druhého pohledu. Mohou markantně demoralizovat a demotivovat občany, kteří v této složité době mají co dělat, aby se o sebe vůbec postarali. „Takto vysoké odměny jsou aktuálně naprosto demoralizující vůči občanům, když skoro všichni musí šetřit. Celkově to nabourává důvěru ve stát a vůli široké veřejnosti dodržovat pravidla, ať už se jedná o protiepidemická opatření, daňového zákony nebo cokoliv jiného,“ vysvětluje.
„Takové odměny státním zaměstnancům v době, kdy zhruba sedmina ekonomiky musela v boji proti pandemii zavřít své provozovny a minimálně další sedmina byla nepřímo preventivními zásahy státu dost výrazně omezena, jsou za hranou slušného a ohleduplného přístupu,“ řekla ekonomka Helena Horská pro Hospodářské noviny.
Za velice smutné se dá podle odborářského předáka Středuly brát i situace, kdy do dnešního dne zdravotníci stále na své odměny z minulého roku čekají. „O své odměny za podzimní vlnu ještě bojují a z tohoto pohledu jsou vyplacené peníze náměstkům velmi politicky nepřehledné,“ popisuje situaci.
Mluvčí Žurovec přesto stojí za svým. Dle jeho slov se výše prémií odvíjela i od současné kovidové situace. Výsledné odměny měly být o 39 % nižší za celý rok a zaměstnanci dostali tolik, kolik si za odpracování zasloužili.
Autor: Ivan Glaser
