Světové rekordy jsou různé, ne na všech se ale podílejí lidé. Někdy je vytvoří sama příroda. Kromě největších potop, nejvyšší hory nebo nejdelší řeky je meteorology zaznamenán také jeden rekord týkající se bouřky. Je jím nejdéle trvající blesk, který ozařoval oblohu několik sekund.
Podle Světové meteorologické organizace se jednalo o přírodní úkaz, který trval dohromady 17 vteřin. Po celou tuto dobu byl vidět na obloze obří blesk, který se svým trváním zapsal do knihy rekordů. Blesk rozzářil oblohu mezi Uruguayí a Argentinou. „Normálně bleskový výboj trvá asi tisícinu sekundy,“ vysvětluje pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Světová meteorologická organizace WMO potvrdila rekord teprve letos, ačkoli se jedná o úkaz, který byl na obloze k vidění již předloni v červnu. Promluvila o něm v souvislosti s dalším rekordem, který se týkal nejdelšího blesku. Ten pokryl na jihu Spojených států v dubnu 2020 horizontální vzdálenost 768 kilometrů. „Opět běžná horizontální délka je okolo 14 kilometrů,“ dodává Kozubek.
Překonal vzdálenost mezi Prahou a Ženevou
Právě tento nejdelší blesk podle CNN délkou překonal dokonce vzdálenost, která vede vzdušnou čarou z Prahy do Ženevy. Jelikož je měření velmi náročné, mohou být podle meteorologů rekordy v této oblasti ještě vyšší. Aby nedošlo k zapsání špatných údajů, zaokrouhlují se všechna čísla raději směrem dolů.
Dosavadní nejdelší blesk byl zaznamenán na konci října 2018 v Brazílii a měřil 709 kilometrů. Trvalo ale několik let průzkumů, sledování videí a dohadů mnoha odborníků z několika zemí, než bylo skutečně potvrzeno, že byl blesk takto dlouhý.
Nejdéle trvající blesk pak meteorologové zaznamenali o rok později, ze stejného důvodu ale se zveřejněním rekordu čekali. Z jednoduchého pozorování oblohy se takovéto rekordy nedají určit a je samozřejmě pro ně potřeba mít vědecké důkazy.
Extrémní meteorologické jevy
„Pravděpodobně bylo dosaženo i extrémnějších hodnot a budeme je moci zaznamenat, až se zlepší prostředky na pozorování blesků,“ komentuje situaci zpravodaj WMO pro extrémní meteorologické jevy Randall Cerveny. Ten podotkl, že se v posledních letech výrazně zlepšila technologie pro zaznamenávání blesků, ale i dalších jevů.
„Existuje několik metod, kterými se blesky měří. Pro jejich detekci je velmi důležité si uvědomit, že bleskový výboj generuje silné elektromagnetické pole. Toto pole se ve formě vln šíří z místa vzniku do všech směrů a to rychlostí světla. Nejintenzivnější oblast tohoto elektromagnetického záření je v rozmezí od 5 do 10 kHz. Právě těchto principů využívají detekční systémy blesků,“ tvrdí Kozubek.
Dodává, že se velmi často využívá metoda stanovení času příchodu. Ta určuje z rozdílu časů v jednotlivých přijímačích místo bleskového výboje. Pro potřebnou přesnou synchronizaci přijímacích stanic slouží časová data ze satelitního systému GPS.
Existují dále také optické metody, kdy se využívá měření ve viditelné části spektra, kde pozorování může probíhat jak z pozemních stanic (pomocí vysokorychlostních kamer nebo fotoelektrických detektorů), tak i z družic. Hlavně družicová data jsou v současné době významným zdrojem dat díky novým generacím geostacionárních družic.
To potvrzují i slova šéfa WMO Petteriho Taalase, podle kterého je v současné době daleko více možné používat právě tato data ze satelitů umístěných na oběžné dráze. Právě to je při získávání informací o těchto rekordech rozhodující. „Blesky představují významnější riziko, které každým rokem stojí život mnoho lidí,“ uvádějí odborníci.
V srpnu roku 2019 například blesky zabily pouze v Tatrách 5 osob. Skutečnost, že některé blesky mohou dosáhnout i takové velikosti, jako je rekordní velikán, nebo trvat celých 17 vteřin, je tak nejen zarážející, ale především velmi děsivá.
Zdroj: Přehledně24, Světová meteorologická organizace, CNN
Autor: Šárka Cvrkalová
