Adam Ondra po neúspěchu na olympijských hrách v Tokiu chystá velkou akci. Po dlouhých letech si chce vzít svou přítelkyni Ivu. Bude to taková náplast na zklamání, které v Tokiu zažil. Uvedl to server isport.cz.
Se svou přítelkyní je napojený na stejnou vlnu, jak prozradil po závodech. Když se spolu navážou na lanu, musí spoléhat jeden na druhého, a tak se rozhodli, že do toho konečně praští a svou lásku stvrdí sňatkem.
Při kombinaci myslel jen na Ivu
Ondra přiznal, že při nástrahách kombinace mu chyběl její hlas, který ho vždy podporoval. „Ostatní fandění je jenom takový nerozpoznatelný šum, je tam jen ten její hlas,“ řekl sportovní horolezec, pro kterého byla meta zisk cenného kovu. Bohužel ale z Tokia přijel bez medaile.
S Ivou Vejmolovou se seznámil na umělé stěně, stejně jako jeho rodiče. Adam strávil celé dětství na skalách, Iva se na ní poprvé ukázala ve svých třech letech. Poprvé se poznali před osmi lety. V té době už byla Ondra vicemistrem světa a také se stal vítězem Světového poháru.
V té době už byl uznávaným sportovcem. Iva si ale na popularitu musela zvykat. „Jsem spíš introvert, nemám moc ráda pozornost. První rok, co jsme byli spolu, to bylo velké psycho. Když jsme přišli na stěnu, nebo byli na skalách, tak lidi nesledovali jen Adama, ale i mě. Zajímalo je, co vylezu já, jestli jsem také dobrá,“ přiznala Iva, která se přes to musela přenést.
Po boku svého přítele se totiž v lezení zlepšovala, a před dvěma lety skončila na mistrovství světa až v semifinále. Adam svou přítelkyni o ruku požádal letos v únoru. Olympiádě obětoval tři roky života, takže na svatbu neměl ani pomyšlení. Nyní je už ale hotovo a své „ano“ si řeknu prvního září.
Být ve vztahu s nelezcem nejde, říká Iva
„Oba jsme si vyzkoušeli, že nelze mít po boku přítele, který není lezec,“ přiznala Iva. A Adam k tomu jen dodal: „Nefungovalo by to. Ani nevím, o čem bych si s městskou holkou povídal.“ Jejich souznění je tak víc než zřejmé, a proto se rozhodli vztah dostat na další úroveň.
Adam Ondra do Tokia odjel s jasným cílem – získal cennou medaili. Bohužel se mu nedařilo na rychlosti, stejně jako mu nesedly trasy na boulderingu. Bohužel, formát lezení se nelíbil nejen jemu, ale spokojeni nebyli ani ostatní lezci.
Spoléhal na to, že se bude dařit v lezení na obtížnost. V této části soutěže dokonce sahal i po zlatu, ale právě kvůli tomu, jaký tu byl formát, se musel spokojit pouze se šestou příčkou. V Tokiu se sportovní lezení objevilo poprvé, výsledky disciplín se násobily, a že Adam nezískal medaili, je pro něj samotného velkým zklamáním.
Zdroj: iSport.cz
Autor: Raina Tomanová
