Filip Pešán je v posledních dnech terčem kritiků, kteří na něm nenechají nit suchou. Manželka trenéra české reprezentace občas sama neví, co si v tu chvíli její muž myslí, protože svoje emoce nedává najevo.
Není to jen z důvodu, že český tým měl před včerejší výhrou nad Švédskem po třech zápasech na mistrovství světa v Rize jen dva body na kontě. Pešán se neusměje, na střídačce stojí na jednom místě a vypadá to, že ho výsledek moc nezajímá. V kabině to ale může být jinak. To, jaký je doma, přiblížila jeho manželka pro iSport.cz.
Společně vychovávají dcerku a syna, ale taktiku na ně nemá
Dvojice má spolu dvě děti – syna Patrika, kterému je devět a šestiletou Elenu. Bývala lyžařka přiznala, kdo tomu u nich doma šéfuje: „Filip mi říká, že v kabině ho všichni poslouchají jak hodinky. Pak ale přijde domů, dvě malé děti a já, prý neví, jak na nás a jakou taktiku zvolit,“ vypráví blondýnka Lucie.
Lucie sama občas neví, jaké emoce zrovna Filip cítí. Jeho styl ale podle všeho je právě udržet emoce na uzdě a nedat najevo, co si zrovna myslí. „Poslouchala jsem v televizi pana Antoše, přijde mi, že má k tomu docela rozumný postoj. Hezky řekl, že ty emoce by tam asi být měly, ale že každý trenér je nějaký a je to jeho volba, jak to prožívá.“
„Filip vždycky své emoce spíš skrýval, zato já jsem pravý opak. Mám v sobě asi i ty jeho emoce. Každopádně jsem mu psala, že aspoň po tom vítězném gólu s Běloruskem se mohl usmát,“ přiznala Lucie, že by mu úsměv po vstřelené brance slušel.
Filip umí vzít zodpovědnost na sebe, dokáže si s hráči promluvit
„Já hned poznám, jak mu je, když si píšeme nebo voláme. Kdybych ho viděla jenom v té televizi, také bych asi někdy nedokázala odhadnout, co si zrovna prožívá,“ přiznala Pešánova žena. „Víte, on stále zůstává v roli trenéra. Když cítí, že to je špatně a zápas byl nepovedený, což si naposledy po Bělorusku myslel, tak pak nemá důvod k radosti, ani když se vyhraje.“
Filip Pešán umí vzít zodpovědnost na svoje triko. Vadí mu na ostatních trenérech, že mluví, ale zásadní informace z nich nedostanete. Nemá rád výmluvy, a proto za ním hráči chodí, aby si promluvili. „Já slyšela telefonáty, když si s klukama volal ještě před mistrovstvím, a vím, že to mají hodně založené na přátelství,“ prohlásila jeho žena.
„Věří mu. Ale znáte to – můžou mu věřit, jak chtějí, a nakonec padne nějaký nešťastný gól, a stejně prohrajete. Já ale pořád věřím, že to kluci nakopnou a bude to dobrý!“ Doma se ale o hokeji nebaví. Podle slov jeho manželky ho nejde moc rozptýlit, zvlášť teď, když je rozehrané mistroství světa.
„Povídá si s dětmi, to zapomene na všechny starosti, rozhodně ale nechce se mnou rozebírat hokej,“ směje se Lucie. „Když se ho furt ptám, co to tam jako mělo znamenat, tak se mu to moc nelíbí. Takže spíš řešíme běžné věci, co doma a tak. Jen ho prosím, ať se usmívá a je emotivnější,“ ukončila povídání Lucie.
Autor: Raina Tomanová
