Jednou z nejoblíbenějších metod poprav nejen v období středověku bývala poprava gilotinou. Existovala dokonce svědectví o tom, že hlava se po odseknutí od těla ještě dokázala pohybovat. Člověk hýbal ústy nebo mrkal. Nějaký čas to vědci považovali za nesmysl, pak ale prokázali opak. A výzkumy je dovedly k mnoha dalším odpovědím na to, jak se tělo po smrti může samo od sebe ještě nějaký čas hýbat.
Aby vědci zjistili, jak reaguje mozek po odseknutí hlavy gilotinou, prováděli výzkumy na krysách. Podle jejich předpokladů měl mozek stále reagovat, pokud by byla hlava od těla odseknuta rychlým sekem, tedy něčím velmi ostrým. A skutečně se potvrdilo, že mozková aktivita krys se ještě nějakých 30 vteřin po smrti nezastavila.
V jednom případě dokonce zaznamenali vědci na přístrojích poslední aktivitu asi po minutě a půl od domnělé smrti. Od toho okamžiku si začali klást otázku: Přichází smrt s posledním úderem srdce, nebo s poslední aktivitou mozku? To je problematika, kterou řeší i celá řada lékařů.
Cukání svalů a nervů
Jev, který je pozorován často i na zvířatech, je takzvané cukání v nervech a svalech. K tomu po smrti mnohdy dochází. Není výjimkou, že člověk, ačkoli je prohlášen za mrtvého, ještě několik minut, někdy dokonce i po hodině, může některými částmi těla hýbat, protože se mu postupně uvolňují svaly.
Jak je mozek odpojován od nervů, některé jeho části mohou pak ještě vykonávat tiky, jako například mrkání, rychlé pohyby prstů na rukou a nohou, nebo dokonce škubnutí celým trupem. Věda je v tomto ohledu ještě velmi zmatená a celá řada výzkumů je teprve v začátcích.
Nelze dnes přesně říci, zda člověk vlastně umírá poté, co mu přestane fungovat srdce, nebo mozek. Lékaři každopádně člověka prohlásí za mrtvého ve chvíli, kdy jeden z těchto orgánů úplně vypoví službu s tím, že druhý ho bude velmi brzy následovat.
Vliv bakterií a přírody
Pokud člověk zemře v prostředí, kde se o něho hned nepostarají lékaři a patologové, například ve svém vlastním domě, kde je objeven až po několika dnech, s jeho tělem se mohou stát různé věci. Obvykle se do něho pustí bakterie a viry, k nim se ale přidají také červy a jiní živočichové.
Ti potom způsobují, že tělo vypadá, jako kdyby se hýbalo, ačkoli ve skutečnosti se hýbou pouze tvorové uvnitř něj. Během prvních 48 hodin navíc tělo přichází o veškerou vodu a tím se smršťuje, což také může někomu připadat jako jistý pohyb. Ten ale vidí maximálně pár těch, kteří někdy byli svědkem nahlášení mrtvého příslušným úřadům.
Zombie ani jiné posmrtné formy života skutečně neexistují, pravdou ale je, že hororové filmy mnohdy bývají inspirovány skutečnými událostmi, které v minulosti byly více, či méně vědecky vysvětleny. Rozhodně ale neexistuje možnost, aby se mrtvola hýbala několik týdnů po smrti, jak někteří lidé tvrdí.
Zdroj: grunge.com, health.usnews.com
Autor: Šárka Cvrkalová
