Když člověk pojídá lidské maso, nemusí to nutně být tím, že je kanibal. Může být postihnutý psychózou Wendigo, která je spojena s domorodými civilizacemi, které obývají okolí Hudsona zálivu v Kanadě. S Wendigo psychózou má mnoho společného i Swift Runner.
Swift Runner byl otec šesti dětí a příslušník jednoho indiánského kmene. Živil se jako lovec a pracoval u policie. Jeho život a život jeho okolí poznamenala Wendigo psychóza. Mytické stvoření Wendigo má být napůl člověk a napůl duch, někdy se zobrazuje jako vlkodlak.
Nepopiratelná chuť na lidské maso
Psychóza se řadí mezi symptomy, ale někteří odborníci ji staví na úroveň psychických nemocí. I přes jiné zdroje potravy má člověk s tímto onemocněním chuť na lidské maso, často se z něj může stát kanibal.
Když Runner ztratil schopnost lovit a starat se o svou rodinu, propadl pití. Pod vlivem alkoholu se z něj stal rozzuřený muž a pro policii byl spíše přítěží.
Proto jej propustili, což v něm zřejmě podnítilo jeho nemoc. Osudnou se pro něj stala zima roku 1978, kdy celou zemi ochromil hladomor. Muž vzal rodinu do lesa, aby sehnali potravu.
O život mohli přijít i další
Do města se vrátil až o několik měsíců později s tím, že jeho rodina je po smrti. Svěřil se kněžím, kteří mu ale moc nevěřili. Zkušený lovec by přece dovedl sehnat obživu pro svou rodinu.
Ta ale zemřela a jemu se nic nestalo. Runner navíc trpěl záchvaty a nočními můrami. Tito lidé jsou přesvědčení, že se mění v mýtickou příšeru s rohy.
Jedinec okolo sebe může vidět osoby, které se prý proměňují v bobry a další jedlé živočichy, do který se má chuť zakousnout. Když se Runner pokoušel odvést skupinku dětí do lesa, zavolaly na něj úřady policii.
Zbyly po nich jen vysáté kosti
Ta ho donutila, aby jí ukázal svůj zimní tábor. Když dorazili na místo, naskytla se jim odporná scéna. Na místě byly všude poházené kosti, některé byly duté, jako by je někdo otevřel a vysál z nich dřeň. Vše potvrdil hrnec plný lidského tuku.
Runner byl okamžitě obviněn z vraždy, ale začal se vymlouvat na démona Wendiga, který ho donutil k vyvraždění rodiny.
Soud jeho vyprávění neuvěřil.
V roce 1987 byl Runner odsouzen k trestu smrti a byl prvním mužem, který byl v Albertě popraven. Než se tak stalo, přednesl projev, ve kterém se ke svému činu doznal. Nejspíš se tak stalo pod vlivem katolické církve, ke které se po vraždě uchýlil.
Výskyt poruchy začal rapidně klesat během 20. století, když domorodé kmeny začaly přicházet do kontaktu se západními ideologiemi a jejich životním stylem.
Někteří vědci sice nemoc popírají, ale stále se o ní vedou debaty. Mnoho otázek přesto zůstává nezodpovězených.
Autor: Barbora Turková
