Za nejsmutnější a nejhorší druh ducha se považuje ten dětský. V historii se především z náboženských důvodů praktikovaly rituální oběti malých dětí. Jenže už si moc lidí neuvědomuje, jaké následky to má na jejich posmrtný život. Píše o tom web Anomalien.com.
V dávné minulosti na tomto jednání nebylo vlastně vůbec nic zvláštního. Malé děti se často obětovaly během rituálních vražd nebo jako dar bohům. Ve zdech některých budov byly například nalezeny kostry malých dětí z pohanských časů.
Existuje i legenda zvaná Děti v lese. Podle tohoto příběhu se traduje, že dvě děti, chlapec a dívka, měly krutého strýčka, který se rozhodl je připravit o život. A to jen proto, že je měl v péči, což se mu nelíbilo.
Legenda, nebo skutečný příběh?
„Příběh je znám pod názvem Wayland Wood nebo pod starým názvem Wailing Wood. Děti v lese je stará anglická balada, která byla poprvé publikovaná v Norwichi Thomasem Millingtonem v roce 1595,“ píše web Anomalien.com.
Je velmi zajímavé, že příběh se týká opravdu jen jednoho daného místa. Dnes se ukazuje, že ačkoliv se jedná o legendu, s největší pravděpodobností se příběh zakládá na skutečné události z 16. století. Dětské duše, jak už bylo zmíněno, jsou totiž tím nejhorším, co může člověka během jeho života potkat.
V tomto příběhu šlo především o peníze. Ty měl strýček dvou malých dětí (chlapec byl tříletý, holčička mladší) zdědit po jejich zesnulých rodičích, ale jen k určitému datu a jen v případě, pokud děti umřou. Jinak měl veškerý majetek propadnout jim.
Strýc je chtěl v lese zabít, to se mu ale nepovedlo, protože na to neměl dost kuráže. Nechal je tedy v lese, v němž se děti ztratily. Po pár dnech zemřely na dehydrataci a vyhladovění. „Strýc se vrátil půl míle od Wayland Wood na statek v Griston Hall, o kterém se říká, že tam žil. V hale býval vyřezávaný kus dřeva, který údajně líčil příběh těchto dvou nešťastných dětí,“ píše web.
Místo je plné nářků
Pokud kolem tohoto místa jdete pozdě večer nebo v noci, podle webu Anomalien.com můžete na místě často pozorovat dva stíny patřící údajně těmto dvěma dětem, které hledají v místě své smrti klid. Dětské duše jsou známé také tím, že jsou dost hlasité.
V lese a přilehlém okolí tak podle informací můžete skutečně slyšet nářek dětí, který se nese větrem až do velké vzdálenosti. Co se nakonec stalo se strýčkem, který je k tomuto odsoudil, se neví. Některé zdroje však tvrdí, že dostal to, co si za tento čin zasloužil.
Autor: Ivan Glaser
