Vědcům se na Sibiři podařilo oživit unikátní druh červích organismů, které jsou podle dostupných informací staré kolem 24 tisíc let. Jakmile se jim podařilo červy rozmrazit, ihned byli schopni nejen jíst, ale rovnou se i množit. Informuje o tom web Cell.com.
Podle odborníků pomohou získaná data zjistit to, jak je možné, že ačkoliv byl organismus zcela zmrazen, dokáže nám pomoci s tím, jak dlouhodobě zmrazit lidskou tkáň, nebo třeba rovnou i celé orgány.
Pokud se bavíme o vzdálenější budoucnosti, možná budeme moci vesmírem cestovat i zmrazení, což nám ušetří biologický čas.
Jedná se o stvoření Rotifera z podtřídy Bdelloidea, tedy vířníky. Jsou to malí tvorové žijící ve sladkovodních útvarech. Vědci už dávno věděli o jejich existenci i o tom, že přežijí vysoké teploty i sucho. Ale že jsou schopni umrznout na několik tisíc let, a to bez poškození, nečekali ani oni.
Jedná se o revoluční objev
Na Sibiř se vydalo i několik vědců z Ruska, USA, Německa i České republiky ve snaze se o těchto tvorech dozvědět co nejvíce. Jejich hlavním cílem je zjistit, jak se jim podařilo přežít v permafrostu a čeho všeho jsou ještě i nadále schopní. Tento objev může být totiž revoluční.
Vědci získali vzorky z ledu z hloubky 3,5 metru od břehu řeky Alazeja v Jakutsku. Následně se je rozhodli zkoumat pod mikroskopem. Odborníci místo u řeky nevybrali jen tak náhodou, všichni totiž věděli, jak moc starý permafrost se tam nachází.
„Vědci našli v rozmrazených vzorcích několik životaschopných vířníků najednou, poté je začali pozorovat a brzy viděli, jak se začali krmit a rozmnožovat (mimochodem, vířníci nepotřebují k rozmnožování sexuálního partnera),“ píše web Anomalien.com.
Vědci dokonce zjistili, že tento prastarý druh organismu je velice podobný tomu dnešnímu rodu Adineta vaga, který se nachází v oblasti Belgie a sousedních zemí. Co všechno mají společného, či naopak v čem se liší, se zatím podle zahraničních informací neví.
Pokusy mají zajímavý výsledek
Výsledky pokusů jsou zajímavé. „Vědci poté podrobili rozmrazené červy opětovnému zmrazení a ti to tolerovali stejně dobře jako poprvé. Mnoho moderních druhů vířníků navíc tuto schopnost nemá, jejich tkáně se ničí při tvorbě ledových krystalů.
Tento úkaz napovídá tomu, že tyto organismy mají určitý obranný mechanismus, který je má ochránit v případě silného a prudkého ochlazení. Nyní tedy před vědci stojí další důležitý úkol: tuto funkci pochopit a následně ji aplikovat i na zamrazování jiných organismů včetně samotných lidí.
Autor: Ivan Glaser
