„Sebedestruktivní smrt“ (anglicky burning myself). Ve světě se začíná více mluvit o fenoménu, který vyvolalo úmrtí mladého studenta v Polsku. Co je na tomto fenoménu pravdivé? Dokážou člověka zabít vlastní myšlenky?
Dochází k tomu během hluboké meditace, do které se člověk může snadno dostat, pokud má dostatek zkušeností a umí pracovat s vlastním tělem.
Odborníci se k tomuto tématu zatím vyjadřují velice skoupě, ale na druhou stranu potvrzují sílu vlastních myšlenek a vlastního já.
Sebevražda nebo vražda
Novodobá psychologie, ti odvážní v ní, přišli s teorií, kdy člověk sám sobě na duševní úrovni přikáže smrt. Lze to zařadit do sebevraždy?
I to je těžké posoudit. Mnozí renovovaní psychologové a psychologové z para věd mají za to, že jde o čistou vraždu!
Člověk za svou duši odpovídá, ale i tak se jedná o samostatnou jednotku v lidském těle.
A pokud je člověk v hluboké meditaci, plně za své chování nemůže nikterak zodpovídat.
Duše nemá vlastní život
Existují totiž názory, že vědomě se člověk nikdy nedokáže zabít. Dementují například i duši jako svobodnou součást lidského těla.
Kde je tedy pravda? A stojíme před možným průlomem v psychologii a meditaci? Nebo smrt lidí během meditace byla jen náhodná?
Autor: Ivan Glaser