Tři američtí senátoři zaslali podle agentury Reuters etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi dopis, ve kterém žádají propuštění všech novinářů, kteří jsou v zemi vězněni. Během posledních měsíců se podle nich začal tlak na novináře ze strany vlády stupňovat.
Podle senátorů Chrise Murphyho, Patricka Leahyho a Bena Cardina se v posledních měsících začala etiopská vláda angažovat ve „schématu zastrašování novinářů“.
Třináct vězněných žurnalistů
Agentura Reuters s odkazem na skupiny zabývající se ochranou práv novinářů píše, že za poslední rok bylo v Etiopii uvězněno nejméně třináct novinářů.
Osm z nich sice již bylo propuštěno, avšak podle Reportérů bez hranic a Výboru na ochranu novinářů jich je pět ještě stále ve vazbě.
Reuters pak poukazuje kupříkladu na případ svého kameramana Kumerra Gemechu, který byl v prosinci loňského roku zadržen a následně bez rozsudku dvanáct dnů vězněn. Další člen agentury, fotograf Tiksa Negeri, byl zase v témže měsíci zbit dvěma policisty.
Dopis senátorů kromě samotného věznění odkazuje i na nedávné výpadky internetu a komunikační blackouty při politických protestech.
Od Nobelovy ceny za mír po občanskou válku
Etiopie za sebou sice má nedemokratickou minulost, v roce 2018 zde byl ale zvolen premiérem Abiy Ahmed, který hned po nástupu k moci propustil několik tisíc vězněných opozičních aktivistů, vyzval k návratu do vlasti politické emigranty, představil plán na liberalizaci státních podniků a zasloužil se i o rozvinutí zahraničních vztahů Etiopie. Zejména pak výrazně pomohl ke snížení napětí mezi Etiopií a sousední Eritreou.
V roce 2019 obdržel za „úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce“ Nobelovu cenu míru. Podle některých pozorovatelů si však postupně začíná osvojovat autoritářské praktiky.
Právě na to chtějí demokratičtí senátoři upozornit. „Tyto drakonické taktiky jsou pozůstatky nedemokratické etiopské minulosti, kde bylo úmyslné odstříhávání internetu a zneužívání protiteroristických zákonů k umlčování novinářů na denním pořádku,“ píší zákonodárci v dopise Nobelovou cenou oceněnému předsedovi vlády.
Největší krizi však Ahmed spustil v loňském listopadu, kdy vyslal armádu k potlačení nepokojů v Tigraj na severu země, čímž v regionu rozpoutal občanskou válku, do které se zapojila i sousední Eritrea. Konflikt si vyžádal stovky mrtvých civilistů a trvá až doposud.
Autor: Petr Hejčl
