Mezi dvě nejrychleji se potápějící města Asie patří Bangkok a Jakarta. Ročně se potopí až o několik centimetrů. Vodohospodáři a architekti ale jsou za jedno – je to problém, který se nedá odvrátit, ale pouze zpomalit. Ovšem potíž je v nedostatku financí. Informuje o tom iRozhlas.cz.
Desetimilionové město čelí velkému problému. „Moji rodiče kdysi koupili malý dům na jižním předměstí, u moře. Před sedmi lety jsem ho musel prodat a koupit malý a drahý byt v centru. Za těch pár let vystoupalo moře tak vysoko, že si myslím, že pro současného majitele je ten dům už neprodejný,“ cituje iRozhlas bangladéšského číšníka.
„Bangkok leží na jílu a píscích, nemá žádné skalnaté podloží. Do mohutné řeky Chao Prája se tu vlévají desítky kanálů a ramen a do toho všeho od jihu proniká agresivní, slaná voda z Thajského zálivu,“ řekl Supachai Tantikom, tamní vodohospodář. Podle informací se město za posledních 100 let potopilo o 1 metr.
Problém jsou budovy i počasí
V dubnu situaci zhoršují i monzunové deště, které rozmáčejí tamní půdu. Druhým velkým problémem Šanghaje jsou i velké počty mrakodrapů, které tamní podloží také dost ničí. V této oblasti jich je nejvíce v celé Asii.
„Průměrná rychlost poklesu celého města jsou dva centimetry za rok. Ale na východě – mezi mořským pobřežím a mezinárodním letištěm – jsou oblasti, u kterých teď pozorujeme pokles až o čtyři centimetry ročně. Ten proces je velmi rychlý,“ vysvětluje doktor Anond Snidvongs z technologické informační agentury v Bangkoku.
Kanály byly přírodními drenážemi, které se postaraly o to, že voda odtékala, a nehrozilo tak zaplavování města. Bohužel během 20. století se město rozrůstalo a potřebovalo každý kousek půdy. Proto se tyto kanály jednoduše zahrabaly.
„Existuje ale řešení, jak expanzi vody zpomalit. Jsou to velké, absorpční parky a zelené plochy po celém městě. My se na to specializujeme a změny, které naše zelená architektura přináší, jsou obrovské. Nejenže zadržíme spoustu vody, ale voda současně ochlazuje okolí. Nutnost použití klimatizace potom klesá až o třicet procent,“ vyjádřila se renomovaná thajská architektka Kotchakorn Voraakhomová.
Projekt bude stát 180 miliard dolarů
„Thajsko uvažovalo i o projektu, který by ten nadbytek vody, který přinášejí řeky ze severu země do Bangkoku, odváděl obrovským kanálem. Třeba do řeky Mekong, která má naopak vody málo. Jenže takový projekt nikdo nezaplatí,“ uvažuje nad tím profesor Panit Pujinda z Asociace městských plánovačů.
Pokud by země chtěla včas a rychle zareagovat na stávající situaci zaplavování města, podle informací národního měnového fondu by v nadcházejících deseti letech muselo město investovat do projektu železnic, které by vedly přes tyto kanály, více než 180 miliard dolarů.
Autor: Ivan Glaser
