Podle soudu má pravomoc rozhodovat o výši nájemného pouze parlament na celoněmecké úrovni. Agentura DPA uvedla, že nájemníkům v Berlíně nyní hrozí povinnost rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit.
Berlín byl prvním německým městem, které se k přímé regulaci ceny nájemného rozhodlo.
Zákon byl od počátku neplatný, uvedl soud
Impulsem k zásahu do cenové politiky bylo rychlé zdražování realit v německé metropoli, která láká investory ke skupování nemovitostí s vidinou velkých zisků.
Soud v Karlsruhe dnes zákon označil za od počátku neplatný. Pro nájemníky to znamená, že budou „případně muset doplatit rozdíl mezi zastropovaným nájemným a činží uvedenou v nájemních smlouvách“, uvedla berlínská radnice. Realitní skupina Vonovia již oznámila, že tento doplatek vymáhat nebude.
Berlínský Senát má v úterý probrat možnosti „sociálně snesitelného řešení“ současné situace v oblasti bydlení.
Cílem zákona byla ochrana domácností využívajících bydlení v nájmu
Zákon počítal s tím, že lidem, kteří žijí v nájmu, nebude možné cenu za něj zvýšit po dobu pěti let od 18. června 2019. V polovině února vešla v platnost přesná cenová omezení týkající se nájmů.
Pro velkou část berlínských bytů to znamenalo, že je především v závislosti na jejich stáří a vybavení bylo možné pronajímat jen za ceny v rozmezí 3,92 až 9,8 eura za metr čtvereční (99 až 247 Kč).
Legislativu schválila koalice socialistů a zelených. Kontroverzní návrh prošel v poměru 85 ku 64 hlasům, koalice však považovala zákon za protiústavní a obrátila se na soud, který jí dal za pravdu.
V Berlíně se nachází více než 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je naprostá většina – zhruba 86 procent, tedy 1,63 milionu.
V posledních deseti letech se ceny nájmů v Berlíně zdvojnásobily. V minulosti se objevily i radikální návrhy na řešení situace, jako například vyvlastnění části realit od developerů nebo převedení bytů z portfolia největších realitních firem do společného vlastnictví.
Autor: Aneta Střechová
