Už devět dní uběhlo od ruského útoku na činoherní divadlo v ostřelovaném Mariupolu. Přesný počet obětí ale stále není úplně jasný. Podle nejnovějších informací mělo na místě zahynout nejméně tři sta lidí. Informaci přinesla ČTK s odkazem na tamní radnici.
Už měsíc trvá vojenský konflikt, při kterém napadla Ruská federace sousední stát Ukrajinu. Rusko tak stále častěji čelí nařčení z vojenských zločinů. To proto, že střílí do civilistů nebo že ničí civilní objekty.
Bomba dopadla na objekt plný civilistů
K tomu mělo dojít 16. března, kdy ruská armáda zaútočila na budovu divadla, kde se ukrývalo mnoho civilistů. Z leteckých snímků navíc bylo patrno, že před budovou a za ní byl obrovský nápis Děti, který měl vojáky od útoku odradit. To se ale nestalo.
Na objekt byla svržena bomba, která srovnala celou budovu se zemí. Záchranářům se bezprostředně poté podařilo zachránit 130 lidí, kteří byli schovaní v krytu civilní obrany.
Nepřežilo zřejmě kolem tří set lidí
O osudech dalších civilistů však nejsou žádné zprávy. Ve zbytku budovy se totiž měla nacházet zhruba tisícovka dalších civilistů.
„Až do konce se nám nechce této hrůze uvěřit. Do konce chceme věřit, že se všem podařilo zachránit. Ale slova těch, kteří byli uvnitř budovy, hovoří o opaku,“ napsalo podle ČTK vedení města na sociální síť Telegram.
„Od očitých svědků přicházejí informace, že kvůli bombardování činoherního divadla v Mariupolu ruským letectvem zemřelo asi 300 lidí,“ doplnila radnice. Informace ale prozatím nejde žádným způsobem ověřit, neboť záchranné práce nadále pokračují.
Mariupol se nevzdává
Celá tato tragédie ještě zvýšila odhodlání ukrajinských obyvatel ubránit přístavní město Mariupol proti ruské invazi. „Mariupol se drží a nikdo se ho nevzdá,“ prohlásil nedávno šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Ve městě žilo před válkou zhruba 400 tisíc obyvatel. Předpokládá se, že téměř čtvrtina už město opustila a brzo se zřejmě přidají další. Podle informací ČTK se chystají dva humanitární koridory sloužící k evakuaci civilistů, a jeden má být právě ze zmíněného Mariupolu.
Autor: Markéta Mladá