Mezinárodní organizace práce a Světová zdravotnická organizace (WHO) přišly se statistikou, která není zrovna pozitivní. V roce 2016 podle jejich informací zemřelo více než 745 tisíc lidí, a to v důsledku nadměrné pracovní doby. Řekly i kolik hodin už je rizikových, informuje o tom CNN.
V letech 2000 až 2016 počet lidí, kteří zemřeli na srdeční problémy, vzrostl o 42 procent. V případě mozkové mrtvice o 19 procent. Informaci uveřejnili autoři studie, která byla otištěná v časopise Environment International.
Nadměrná zátěž se podle organizací pohybuje nad 55 hodinami týdně, sem spadají lidé ve věku 45 až 70 let. U lidí ve věku 60 až 79 let je riziko větší a jedná se o věkovou kategorii, která je úmrtím nejvíce zasažená.
Rozdíly v počtu hodin jsou velké. Lidé, kteří pracují 55 hodin týdně, namísto 35–40 hodin, jsou o 35 procent náchylnější na mozkovou mrtvici a o 17 procent mají blíže ke smrti z příčin srdečních chorob.
Je to určitý hazard se životy, tvrdí ředitelka WHO
Mnozí odborníci v případě vyššího počtu hodin mluví o určitém riskování s lidskými životy. „Práce 55 a více hodin týdně představuje vážný zdravotní hazard,“ uvedla ředitelka oddělení WHO pro životní prostředí, klimatickou změnu a zdraví Maria Neiraová.
„Je čas, abychom se my všichni – vlády, zaměstnanci i zaměstnavatelé – probudili kvůli faktu, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ dodala ředitelka Neiraová pro CNN.
K problematice se vyjádřil i generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech k ochraně zdraví pracovníků,“ řekl v prohlášení.
Jsou hlavní dva důvody předčasného úmrtí
Organizace WHO je přesvědčena, že zdravotní problémy u lidí vznikají ve dvou možných variantách. První je psychický stres z nadměrného množství práce, který se projeví na fyziologické úrovni, kdy dochází k reakci v kardiovaskulárním systému a následné poruchy se projeví ve tkáních.
Druhá varianta je kombinace všech rizikových faktorů, které vedou k srdečním a mozkovým poruchám. Těmi jsou stres, kouření, pití alkoholu, špatný životní styl, sedavé zaměstnání i nedostatek spánku a následná nedostatečná regenerace organismu.
Autor: Ivan Glaser
