Obrovské vlny veder sužují už od dubna Indii a Pákistán. Denní teploty tam šplhají až k 50 stupňům Celsia, což už jsou teploty atakující vůbec nejvyšší naměřené teploty kdekoliv na celé zeměkouli. Nejvyšší teplota vůbec byla dosud naměřena v americkém Údolí smrti, kdy dosáhla v roce 1913 56,7 °C. Vysoké teploty ovlivňují veškeré aspekty tamního života, lidé nemohou spát, ani pracovat, dochází k výpadkům proudu a ohrožena je také úroda.
Vlny veder se v Indii objevují každoročně a nikoho obvykle jejich příchod tolik nepřekvapí. Letos je to ovšem jiné. Vedra přišla o měsíc dřív, než je běžné. Monzuny, které obvykle přicházejí ve stejný čas, ale letos ještě nedorazily.
„Díky monzunovému období se v oblastech vyskytuje mnohem více oblačnosti, což spolu s velmi vydatnými dešti, kterými monzuny jsou, způsobuje ochlazení zemského povrchu na přijatelnou teplot,“ říká pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Meteorologové očekávají, že teploty na severozápadě území budou šplhat až k 50 °C ve stínu, uvádí na svém facebookovém profilu Český hydrometeorologický ústav.
Vedro i sucho
Podle informací zpravodajského webu iRozhlas bylo ve čtvrtek v Dillí naměřeno 43,5 stupňů Celsia, což by měla být nejvyšší teplota za posledních dvanáct let.
Nejen duben byl v těchto končinách neobvyklý. Podle meteorologů byl už březen nadprůměrně teplý a k tomu také panovalo v této oblasti neobvyklé sucho.
Nedaří se obilí ani ovoci
To také přirozeně negativně ovlivnilo tamní hospodářství. Podle deníku The Guardian se v nejvíce zasažených oblastech snížila úroda pšenice až o polovinu. Problémy nastaly také při pěstování ovoce, to umírá suchem ještě daleko dřív, než stihne pořádně vyrůst.
Vysoké je rovněž riziko lesních požárů, které už se začínají v Indii objevovat. Proti vyprahlé půdě nemají tamní hasiči téměř žádnou šanci.
Velká vedra samozřejmě negativně ovlivňují i život tamních obyvatel. Ti mají problém s vodou, špatně se jim jí i pracuje. „Po desáté hodině dopoledne už není možné pracovat. Po desáté hodině se vracím domů a pokračuji potom až večer, když horko trochu opadne,“ vysvětlil podle ČT24 webu Quartz řidič rikši.
Vše komplikují výpadky proudu
Do toho má Indie i Pákistán problém s nedostatkem elektřiny, který se velkými vedry ještě prohloubil. „Asi třetinu výroby elektřiny v Indii totiž pokrývají vodní elektrárny, což spolu s nedostatkem vody z monzunů nedostatek elektřiny ještě prohlubuje,“ doplňuje pro Přehledně24 Kozubek.
Výpadky dosahují délky několika hodin. Výpadky dosahují délky několika hodin. Lidé si tak nemohou pustit klimatizaci ani větrák, mimo provoz jsou lednice a mrazáky.
Klima v Indii pozorují odborníci už delší domu a jejich verdikt je jasný — vlny velkých veder přicházejí častěji a trvají déle, než tomu bylo v minulosti. Ovlivňovat to zřejmě může jak globální oteplování, tak změny v tamní infrastruktuře.
„Máte-li více betonových silnic a budov, horko se hromadí uvnitř a nemůže stoupat k povrchu. Tím se vzduch dále otepluje,“ řekl podle iRozhlasu klimatolog Šivánanda Pai. Tento jev se podle Kozubka běžně nazývá tepelným ostrovem.
„V naších zeměpisných šířkách ho pozorujeme hlavně ve velkých městských aglomeracích (kde se nenachází dostatek zeleně), což v případě Indie znamená téměř každé město,“ uvádí Kozubek pro Přehledně24.
Podle většiny odborníků je tato situace zdviženým prstem, který by měl donutit indickou vládu, aby se více zajímala o změny klimatu.
Zdroj: ČT24, iRozhlas, The Guardian, Facebook Český hydrometeorologický ústav, Přehledně24
Auto: Markéta Mladá
