Vladimir Děmichov se zabýval výzkumem a pokusy na psech dlouhé roky. Především ve 30. až 50. letech 20. století podle Amusingplanet.com provedl mnoho neúspěšných transplantací orgánů i dalších pokusů na psech, které byly více či méně úspěšné.
Za svůj pravděpodobně největší úspěch ale během svého života považoval vytvoření dvouhlavého psa. Ten sice přežil pouhé čtyři dny, i tak dal ale vědcům naději, že do budoucna by se mohlo něco takového stát běžně reálným.
Transplantoval celou psí hlavu
V roce 1959 se Děmichovovi povedlo něco, o čem dlouhé roky snil a co do té doby nikdo nedokázal. Stvořil dvouhlavého psa, který skutečně dokázal několik dní fungovat. Na německého ovčáka se mu podařilo transplantovat celou hlavu menšího zvířete.
Obě hlavy mohly samostatně dýchat, slyšet, vidět i cítit. Také samy přijímaly potravu. Ačkoli však byla menší hlava napojena na nervový systém většího psa, podle BBC nebyl propojen žaludek zvířat.
Veškerá strava, kterou menší hlava pozřela, propadala dýchacími cestami na podlahu. Kvůli chybě v operaci a díře v krku nakonec dvouhlavý pes žil pouhé čtyři dny. I tak se ale stal legendou.
Brzy se bude možná jednat o rutinní zákrok
Vytvořit dvouhlavého psa se podařilo podle dostupných informací již vícekrát. Nikdy se ale nenalezly dostatečné záznamy či fotografie, které by případy více popsaly. Informace, které po sobě zanechal Děmichov, ale mohou vědcům v budoucnu výrazně pomoci.
Je možná otázkou jenom pár desítek let, než budou transplantace částí zvířat něčím, co vědci dovedou. Pokud se to podařilo tehdy s dostupnou technologií, dnes jsou šance mnohem vyšší.
Zatímco část vědců je nadšená a hledá další způsoby, jak dochované informace využít, jiná je k celé problematice skeptická, nevěří všemu, co se píše, a především považuje takové pokusy na zvířatech ze nemorální a nehumánní.
Ostatně strážce podsvětí, hrozivý pes se třemi hlavami Kerberos, podle bájí a pověstí existoval, jen málokdo by ale věřil tomu, že byl skutečný. Nicméně v minulosti se již podařilo vytvořit pomocí vědy psa dvouhlavého, takže kdo ví, kam se časem posuneme?
Zdroj: Amusingplanet.com, BBC
Autor: Šárka Cvrkalová