Efekt Benjamina Buttona. Vědcům se povedlo zvrátit stárnutí u myší, teď to zkouší u lidí

od Veronika Holcová
2 minuty čtení
laborator mys
Zdroj: Shutterstock

Molekulární biolog David Sinclair na Harvard Medical School podal myším v laboratoři speciální proteiny, které dokážou změnit dospělou buňku na kmenovou. Tím se stárnoucí buňky omladily a myši přestaly stárnout.

Podivuhodný případ Benjamina Buttona je film režiséra Davida Finchera z roku 2008 na motivy povídky Francise Scotta Fitzgeralda. Hlavní hrdina Benjamin Button se narodí jako stařec a během svého života mládne, až umírá jako dítě.

Sinclair a jeho tým pozorují myši už několik let. První průlom zaznamenali v roce 2020, kdy vydali studii s názvem Přeprogramování pro obnovení mladistvých epigenetických informací a obnovení zraku. Během výzkumu se jim podařilo starým, skoro slepým myším obnovit zrak, a v několika případech měly dokonce staré myši lepší zrak než jejich potomci. Zrak se podařilo obnovit i myším, které měly poškozené nervy v sítnici.

Nový směr moderní medicíny

„Je to trvalý reset, pokud můžeme říci, a myslíme si, že to může být univerzální proces, který by mohl být aplikován na celé tělo, aby se resetoval náš věk,“ řekl na zdravotní a wellness akci Life Itself Sinclair, který se posledních 20 let zabývá způsoby, jak zamezit stárnutí.

Moderní medicína se zabývá nemocemi, které lidská těla sužují. Podle doktora Sinclaira by se ale měla medicína zaměřit na stárnutí organismu, které výskyt mnohých nemocí podporuje, protože se tělo už nedokáže plně regenerovat a bránit se škodlivým vlivům.

Nemoci by se tělu mohly vyhnout

„Pokud zvrátíme proces stárnutí, určité nemoci by se už neměly objevovat. Máme technologii, pomocí které bude možné se dožít stovky bez obav, že člověk bude mít v sedmdesáti letech rakovinu, v osmdesáti srdeční onemocnění a v devadesáti Alzheimera,“ řekl dále na zdravotní akci vědec.

Od průlomového obnovení myšího zraku, kdy se oční buňky omladily, a myším dokonce narostly nové axony nebo výběžky z oka do mozku, se Sinclair a jeho tým vrhli na pokus o omlazení celého myšího těla.

„Buňky nějak vědí, že se tělo může resetovat, a stále vědí, které geny by měly být zapnuté, když byly mladé,“ cituje Sinclaira CNN Health. „Myslíme si, že narážíme na starodávný regenerační systém, který používají některá zvířata – když mlokovi uříznete končetinu, ta končetina znovu doroste. Rybě naroste ocas, myši zase naroste prst.“

Reset organismu

Podle tohoto objevu se vědci domnívají, že v těle je uložena jakási záložní kopie našeho mladého já, ke které se pravděpodobně lze navrátit a znovu ji aktivovat. Tím by došlo k obnově zdravých tkání a organismu posílením buněčné odolnosti, kterou má tělo v mládí mnohem lepší než ve stáří.

U myší zatím dle dostupných informací nebyly zpozorovány žádné nežádoucí účinky na zdraví, chování nebo na tělesnou hmotnost těchto testovaných zvířat. Ovšem vědci uvádějí, že tento reset organismu je u myší potřeba provádět opakovaně, protože stárnutí organismu probíhá neustále.

Nyní budou vědci pod vedením Davida Sinclaira zkoumat, jak by se něco podobného dalo aplikovat i na lidský organismus, aby i ten přestal stárnout. „Věříme, že jsme našli hlavní ovládací spínač, způsob, jak přetočit hodiny,“ dodávají vědci. „Tělo se pak probudí, zapamatuje si, jak se chovat, zapamatuje si, jak se zregenerovat, a bude zase mladé, i když už jste staří a trpíte nemocemi.“

Zdroj: CNN Health, Radio Wave, Tech Svět, Lidovky, 100+1

Autor: Veronika Holcová



Související články