Agentura Reuters oznámila, že etiopská policie zadržela jednoho z jejích kameramanů Kumerru Gemechu. Deset policistů k němu vtrhlo do domu a před zraky jeho manželky a třech dětí ho odvedli. Důvod zadržení zatím není jasný. Soud odročil jednání, aby měla policie „čas na vyšetřování.“
Osmatřicetiletého kameramana agentury Reuters Kumerru Gemechu zadrželo deset etiopských policistů u něj doma. Podle jeho manželky ho při odvádění svírala jeho nejstarší desetiletá dcera.
„Novinářům musí být ve veřejném zájmu povoleno informovat o aktuálním dění bez strachu z pronásledování nebo ublížení, ať už jsou kdekoliv. Nebudeme odpočívat, dokud Kumerra nebude propuštěn,“ řekl k incidentu šéfredaktor agentury Stephen J. Adler.
Lživé a nevyvážené informování?
Podle Reuters nepřišlo rodině žádné odůvodnění ke kameramanově zadržení a policie nereagovala ani na žádost agentury o vyjádření.
Soudní líčení proběhlo bez právníků a soudce přikázal vzít Gemechu do vazby na 14 dní kvůli tomu, aby měla policie více času na „vyšetřování“. Více se k důvodu zadržení nevyjádřil.
Již 23. listopadu však ve vyjádření na svém facebookovém profilu Etiopský orgán pro vysílání obviňoval Reuters a další mezinárodní zpravodajské agentury z toho, že „lživě“ nebo „nevyváženě“ informují o konfliktu v Tigraji, kde od začátku listopadu bojuje federální armáda proti Tigrajské lidově osvobozenecké frontě (TPLF).
„Stojíme si za naším informováním o konfliktu v Tigraji a budeme i nadále pokračovat v informování o dění v Etiopii se ctí, nezávislostí a bez zaujatosti stejně tak, jako informujeme všude jinde ve světě,“ reagovala ale na kritiku agentura v samostatném vyjádření.
Sedm novinářů ve vazbě
Gemechu však není přitom spolupracovníkem Reuters, který byl tamní policií perzekuován. Před necelýma dvěma týdny zde zmlátili dva federální policisté fotografa agentury Tiksa Negeriho.
Podle Komise pro ochranu novinářů (CPJ) bylo pak jen za letošní rok v zemi uvězněno nebo vzato do vazby celkem dalších sedm novinářů a reportérů.
Etiopský premiér Abiy Ahmed, který v zemi vládne od roku 2018, byl přitom na počátků svého mandátu oceněn Nobelovou cenou za mír.
Tu dostal za zlepšení mezinárodních vztahů Etiopie, propuštění stovek politických vězňů zadržených předchozím režimem či celkovou liberalizaci země po nedemokratické minulosti.
Podle mnoha analytiků i místních si však čím dál tím více osvojuje autoritářské strategie a udělení mu Nobelovy cenu byla chyba.
Autor: Petr Hejčl
