Celá řada evropských zemí se rozhodla pro vyhoštění desítek ruských diplomatů. Důvodem má být podle všeho ohrožení národní bezpečnosti, zároveň ale také fakt, že Rusové měli provádět na jejich území výzvědnou činnost. Mezi země, které k vyhoštění diplomatů nově přistupují, patří Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko.
Už před dvěma dny nicméně vyhostily diplomaty i další země. Německo, které jich vyhostilo čtyři desítky, bylo ovlivněno nejvíce masakrem v ukrajinském městě Buča, kde Rusové zabíjeli civilisty. Těsně po této zemi přistoupila ke stejnému kroku také Francie.
Ruský diplomat byl vyloučen také z České republiky. Ruské ministerstvo zahraničí si v tomto ohledu předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku, kterému sdělilo, že tento podle jejich slov nepřátelský krok nezůstane bez odezvy.
Moskva se brání
České ministerstvo vyhostilo jednoho z ruských diplomatů minulý týden. Prohlásilo ho za nežádoucí osobu a dalo mu 72 hodin na opuštění země. iDNES píše, že se jednalo o Feodosije Vladyševského, který měl mít kontakt na ruské tajné služby, a tudíž měl škodit vzájemným vztahům.
Moskva se ale rozhodla bránit. Popudilo ji mimo jiné i to, že české ministerstvo zahraničí v pátek v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vyzvalo ruské diplomaty, aby nesloužili ruskému režimu.
„Tím, že dnes tak horlivě ničí všechny vazby s Ruskem, si Praha musí být vědoma, že svým jednáním vytváří dlouhodobé negativní důsledky pro naše vztahy,“ tvrdí ruský ministr zahraničí.
Přes 200 pracovníků
Celkově v reakci na situaci ve městě Buča vyloučily evropské země přes 200 ruských diplomatů. „Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území. A chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná,“ říká podle ČTK například šéf dánské diplomacie Kofod.
„Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině,“ uvedl pro změnu Luigi Di Maio za Itálii.
Podle mluvčího Kremlu je rozhodnutí evropských zemí něco, čeho budou dříve či později litovat. Navíc je podle jeho slov krátkozraké, jelikož v budoucnu zkomplikuje možnost diplomatických jednání. Je ale pravděpodobné, že k podobnému kroku se brzy přidají i další země.
Reakce na přítomnost ruských diplomatů v zemi ovšem nezůstávají jen na diplomatické úrovni. Dnes média informovala o útoku na ruskou ambasádu v Rumunsku. Do brány ruského velvyslanectví v hlavním městě Rumunska Bukurešti totiž dnes ráno narazilo auto, které po nárazu začalo hořet.
Útočníkem byl muž, který se negativně stavěl k invazi na Ukrajině. Jeho čin byl tedy pravděpodobně vědomý, neboť se na sociálních sítích negativně vymezoval vůči Ruské federaci. V autě však uhořel.
Autor: Šárka Cvrkalová
