Finsko v neděli oficiálně potvrdilo, že se chce stát součástí Severoatlantické aliance (NATO). Téměř všichni stávající členové jeho snahy podporují. Jedinou výjimkou je prozatím Turecko, které má k Finsku určité výhrady. Z rozhodnutí svého souseda není rozhodně nadšená Moskva, která vstup považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti.
Jak jsme informovali minulý týden, Finsko se začalo velmi intenzivně zajímat o členství v NATO. Pro vstup se dle BBC vyslovil prezident Sauli Niinistö, premiérka Sanna Marinová, ale také tamní obyvatelé. Podle průzkumů si členství v alianci přeje více jak 60 procent občanů.
Finsko a Švédsko chtějí do NATO
Včera oba státníci na tiskové konferenci informovali, že přihláška do Severoatlantické aliance je již připravena. Musí ji ještě schválit tamní parlament, což by ale měla být pouhá formalita.
Už nyní se objevují informace, že se k Finsku co nejdříve přidá také Švédsko, které už předtím proklamovalo, že se hodlá inspirovat svým sousedem. Oficiální potvrzení jejich žádosti se ze Stockholmu čeká během tohoto, případně příštího týdne.
Turecko o tom chce jednat
Většina členských států aliance snahy Finska podpořila. S výhradami přišla jediná země, a to Turecko. Tomu se nelíbí, že Finsko, ale také Švédsko údajně podporují Kurdskou stranu pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Přesto se podle ČTK šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu nakonec vyjádřil v tom smyslu, že Turecko souhlasí s případným vstupem Finska i Švédska do NATO. Bude však od obou zemí požadovat bezpečnostní záruky a také zrušení jejich omezeného vývozu do Turecka.
Postup severské země se přirozeně nelíbí Rusku. Prezident Putin se již spojil s finským prezidentem a varoval ho, že vstup jeho země do NATO bude mít velmi negativní dopad na jejich vztahy. Veřejně pak šéf Kremlu vyhlásil, že se jedná o ohrožení bezpečnosti Ruska, které může mít závažné „následky“.
Obavy z reakce Ruska
Rusko a Finsko spojuje 1300 kilometrů dlouhá hranice. Finsko se už několikrát vyjádřilo v tom smyslu, že se obává o svou bezpečnost, do NATO chce tak vstoupit co možná nejrychleji. I v případě, že budou všechny členské země pro, může ale samotný proces trvat i několik měsíců.
„Jejich (Finska a Švédska) možný vstup do aliance by nás výrazně posílil. Německo je proto připraveno učinit vše, aby přijímací proces urychlilo,“ řekla podle iDNES šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. V podobném duchu se vyjádřila i řada ostatních členů.
Nyní se tedy řeší, jak by mohlo NATO ochránit země, které teprve čekají na své členství. Podle generálního tajemníka NATO je možné poskytnout těmto zemím bezpečnostní záruky ještě před jejich oficiálním přijetím.
Zdroj: BBC, ČTK, iDNES, Přehledně24
Autor: Markéta Mladá
