„Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství“, zní zlidovělá fráze z oblíbeného českého filmu. Jak ale nyní zjistili britští vědci, není toto úsloví ani z poloviny pravdivé. Výzkum s překvapivým výsledkem představil zpravodajský web CNN.
Výzkum probíhal na Oxfordské univerzitě. Vědci tam pozorovali spojitost mezi konzumací alkoholu a obrazem mozku na skenu, a to u 25 000 dobrovolníků. Nakonec došli k závěru, že při pití alkoholu nejvíce trpí šedá kůra mozková, tedy ta nejdůležitější část mozku, která zpracovává informace.
Alkohol zmenšuje šedou kůru mozkovou
„Čím více lidé pili, tím menší byl objem jejich šedé hmoty,“ řekla autorka studie Anya Topiwalová. Což samozřejmě může způsobovat více faktorů. „Objem mozku se zmenšuje s věkem a vážnější demencí. Menší objem mozku rovněž predikuje horší výkon při testování paměti,“ vysvětlila vědkyně.
Vědci však dokázali podíl alkoholu na zmenšení mozku spočítat. „Ačkoliv k tomu alkohol přispěl jen malou mírou (0,8 %), šlo o větší příspěvek než u jiných ‚modifikovatelných‘ rizikových faktorů,“ vysvětlila. Přičemž modifikované rizikové faktory jsou ty, které může člověk sám napřímo ovlivnit, například konzumace alkoholu nebo kouření.
Vědci se tedy následně snažili zjistit, jak velké množství alkoholu je potřeba, aby docházelo k právě zmenšování šedé kůry mozkové. Podle jejich výzkumu žádná pro mozek bezpečná míra v konzumaci alkoholu neexistuje. Výsledky všech testovaných neabstinentů byly horší, než tomu bylo u lidí, kteří se alkoholu striktně vyhýbají.
Dále je zajímalo, zda na to může mít vliv druh alkoholického nápoje, tedy jestli dotyčný pije převážně pivo, víno nebo tvrdý alkohol. Žádný však z testu nevyšel lépe ani hůře. Větší riziko při konzumaci alkoholu měli samozřejmě lidé se zdravotními potížemi, například obezitou či vysokým tlakem.
Bezpečné pití zřejmě neexistuje
„Mnoho lidí pije ‚s mírou‘ a myslí si, že je to buď neškodné, nebo dokonce ochranné,“ řekla Topiwalová pro CNN. „Jelikož jsme zatím neobjevili lék na neurodegenerativní nemoci, jako je demence, je pro veřejné zdraví důležité vědět o faktorech, které mohou zabránit poškození mozku.“
To znamená, že každá konzumace alkoholu může člověka přiblížit k demenci. Problém je, že u každého jedince je tato nemoc jinak blízko. Tedy například pokud má někdo v genetické dispozici tuto nemoc a bude abstinent, nemoc u něj stejně propukne, ovšem později, než by to bylo, pokud by byl konzument alkoholu.
Observatorní studie se bude ještě dále prověřovat. Nelze tedy ještě s jistotou tvrdit, že žádná bezpečná míra pití alkoholu neexistuje. Přesto se předpokládá, že při takto velkém vzorku se nemohlo jednat o náhodnou schodu. Rozhodně se ale potvrdilo, že konzumace alkoholu je mnohem nebezpečnější, než se předpokládalo dříve.
„I u nízkorizikového pití existují důkazy, že konzumace alkoholu hraje při poškození mozku větší roli, než se dříve myslelo. Oxfordská studie zjistila, že jeho role je mnohem větší než u řady jiných modifikovatelných rizikových faktorů, jako je kouření,“ řekl CNN Tony Rao z oddělení stařecké psychiatrie King’s College London.
Autor: Markéta Krejčí
