Z výsledků předchozích vědeckých pokusů na sítnicích myší se předpokládalo, že citlivost na světlo je zdravému oku vlastní pouze po dobu lidského života. Současné výzkumy a studie ale ukazují, že lidské oko se chová po smrti dost pozoruhodně.
Mozková smrt může být způsobena jak nemocí, tak zraněním, kdy jsou do orgánu přerušeny dodávky krve anebo kyslíku. Znamená to, že tělo se již neuzdraví, protože není schopno přežít bez umělé podpory života a již není možné znovu nabýt vědomí. Pomocí přístrojů se hrudník stále zvedá, srdce stále bije, tělesná schránka stále vykazuje známky života, centrální nervová soustava nikoli. V takovém případě je smrt nezvratná. Tedy zatím.
Transplantace mozku?
Mnoho lidských orgánů může být transplantováno od zemřelých dárců, tkáně z centrálního nervového systému však rychle ztrácejí životaschopnost poté, co se oběh zastaví, což omezuje jejich potenciál pro transplantaci.
Nově zveřejněná studie však uvádí fantastický průlom. Fotosenzitivní buňky v sítnici byly schopny reagovat i na lehké světelné podněty až pět hodin po konstatované mozkové smrti. Tyto neurony v sítnici tvoří součást centrálního nervového systému, který zahrnuje mozek a míchu. Znamená to, že by podobně mohly reagovat i neurony v samotném mozku a míše a jednoho dne by třeba bylo možné je opět probudit k životu a běžné funkci.
Tento objev provedli američtí vědci a byl zveřejněn v časopisu Nature. K dosažení svých výsledků vědci zkonstruovali speciální transportní jednotku, která dokázala vrátit kyslík a další živiny do očí 20 minut po odebrání zesnulému dárci.
Vedoucí studie doktorka Fatima Abbasová z univerzity v americkém Utahu k průběhu výzkumu pro Daily Mail řekla: „Podařilo se nám probudit fotoreceptorové buňky v lidské makule, což je část sítnice zodpovědná za naše centrální vidění a naši schopnost vidět jemné detaily a barvy. V očích získaných až pět hodin po smrti dárce orgánu tyto buňky reagovaly na jasné světlo, barevná světla, a dokonce i velmi slabé záblesky světla.“
Mozek je neustále zahalen tajemstvím
O restart mozkové funkce po smrti se vědci snaží již dlouho. Poslední průlomovou studii přinesli v roce 2019 vědci z univerzity v Yale, kdy zkoumali proces, který restartoval mozek 32 prasat poražených o čtyři hodiny dříve. Vědcům se ale tehdy nepodařilo oživit aktivitu v neuronech, to se podařilo až nyní.
„Dokázali jsme přimět buňky sítnice, aby spolu komunikovaly, stejně jako to dělají v živém oku,“ řekl doktor Frans Vinberg z Utahu, který se také podílel na studii Fatimy Abbasové. „V makule toho nebylo nikdy dosaženo a nikdy v takovém rozsahu, jaký jsme nyní předvedli,“ dodal.
Vědci nyní doufají, že se jim po tomto úspěchu podaří přivést k životu i jiné části centrální nervové soustavy.
Zdroj: Daily Mail, Nature
Autor: Veronika Holcová
