Prezident Spojených států amerických Joe Biden ve čtvrtek 21. dubna oznámil další balík pomoci pro Ukrajinu. Spojené státy schválily vojenskou pomoc ve výši 800 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Tento vojenský balík bude zahrnovat taktické drony či dělostřelecké zbraně. Příští týden bude prezident žádat Kongres o navýšení finančního rozpočtu na pomoc Ukrajině. Zatímco USA za svou pomoc sklízí poděkování od Ukrajiny i NATO, Německo je kritizováno za svou zdrženlivost.
Důvodem dalšího balíku od USA je dle Bidena skutečnost, že začíná ofenziva Donbasu. To, jak následné boje dopadnou, bude dle něj mít rozhodující vliv na další fázi války na Ukrajině. Pomoc tedy podle prezidenta musí být efektivní a rychlá.
Další balík pomoci od USA a navýšení rozpočtu
Již dříve USA poskytly Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 2,6 miliardy dolarů. Kromě vojenské pomoci Biden přislíbil 500 milionů dolarů formou ekonomické pomoci Ukrajině.
USA se dále připojí k EU, která zakázala lodím plujícím pod ruskou vlajkou vplout do přístavu zemí, které jsou členskými státy. Odteď budou pro tyto lodě zavřené i americké přístavy.
Veškerou finanční pomoc Ukrajině musí schválit Kongres. Ten již v březnu schválil na humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině částku 13,6 miliardy dolarů. Tato částka však bude brzy vyčerpána, a Joe Biden tak bude Kongres žádat o její navýšení. Ten se prozatím vyjádřil tak, že s navýšením bude souhlasit. Nyní se jedná o výši tohoto navýšení, o které rozhoduje ministerstvo obrany.
V projevu se dále americký prezident vyjádřil k Mariupolu, který by měl být zcela pod kontrolou Ruska. „Zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by Mariupol zcela padl,“ zpochybnil tvrzení ruské strany. Dále apeloval na vytvoření silnějšího mezinárodního tlaku na Rusko.
Německo čelí kritice za zdrženlivost
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková měla dle agentury DPA dát příslib dodání obrněných vozů Ukrajině. Jednalo by se však o nepřímou dodávku přes Slovinsko. To by mělo na Ukrajinu poslat tanky T-72. Německo výměnou za to slíbilo Slovinsku zaslání náhrad ve formě pancéřových vozů Marder a kolových obrněnců Fuchs.
Agentura DPA dále uvádí, že kromě výše zmíněného mělo Slovinsko obdržet ještě tank Leopard 2 či pancéřový vůz Puma.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dále pro RTL potvrdila slib, že Německo vycvičí ukrajinské vojáky v používání samohybných houfnic PzH 2000. Ty by mělo Ukrajině dodat Nizozemsko.
Německo přesto čelí kritice, že je zdrženlivé v nabízené pomoci. Spolkový kancléř Olaf Scholz měl prohlásit, že si Ukrajina může nakoupit od Německa zbraně ze seznamu, který byl vytvořen ve spolupráci s Kyjevem. Deník Bild však uvedl, že ve skutečnosti byly z tohoto seznamu vyškrtnuty všechny položky, které by Ukrajina opravdu potřebovala.
„Neexistují pro nás žádná tabu, pokud jde o obrněné vozy a další zbraně, které Ukrajina potřebuje,“ ujišťovala však Annalena Baerbocková při návštěvě Estonska. Novinářům také řekla, že Německo zaplatí vyškolení ukrajinských vojáků pro používání tanku Leopard.
Ostatní země se k pomoci přidávají
Kromě výše zmíněných příslibů by Ukrajině mělo pomoci také Španělsko. Uvedl to v Kyjevě španělský premiér Pedro Sánchez. Ten při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským slíbil 200 tun munice a vojenského materiálu.
„Loď španělského námořnictva Ysabel dnes (ve čtvrtek 21. dubna) vyplula do Polska s 200 tunami munice a materiálem,“ upřesnil Sánchez podle agentury AFP.
Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová slíbila zvýšení vojenské pomoci Ukrajině o 600 milionů dánských korun (přibližně 1,87 miliardy korun).
„Zamýšlíme poslat Ukrajině více zbraní, protože ty nejvíce potřebuje,“ oznámila novinářům při návštěvě Boroďanky. „Všichni jsme na celém světě viděli zprávy a obrázky strašných zločinů spáchaných Ruskem na Ukrajině, ale dnes to vidíme na vlastní oči a je to srdcervoucí,“ řekla poté na tiskové konferenci.
Velká Británie pak rozšiřuje svůj balíček protiruských sankcí. Rozšířila seznam o dalších 26 jmen, mezi kterými jsou generál Andrej Serďukov, generálplukovník Nikolaj Bogdanovský nebo podplukovník Azabetka Omurbekova.
Dále také britská vláda rozšířila seznam výrobků, které se nesmí z Ruska dovážet. Jedná se například o stříbro, dřevěné výrobky či kaviár.
Zdroje: Seznam Zprávy, ČT24, ČTK
Autor: Soňa Jiroutová
