Představte si, že zažíváte nejhorší situaci ve svém životě. Pokusíte se na ni zapomenout a po letech se z celého traumatu dostanete. A pak zjistíte, že vás někdo vyfotil a váš obličej se stal symbolem něčeho strašlivého. Přesně takový příběh zachycuje fotografie umělkyně Toni Frissell.
Fotografie chlapce, který sedí v sutinách domů a v náručí drží plyšovou hračku, obletěla svět. Stala se jednou z nejikoničtějších fotek všech dob. Zachycuje totiž dětskou nevinnost v kombinaci s hrůzami války.
Zdroj: Profimedia
Její příběh je ale ještě děsivější. Fotografka jen dělala svou práci. Nikdy by ji nenapadlo, že po letech bude chlapec stále naživu. On se ale stal řidičem kamionu a po letech sám sebe poznal na obrázku v kanceláři technologické společnosti.
Opuštěný chlapec v sutinách domů
„Bylo mi řečeno, že si byl venku hrát. Pak se vrátil a našel svůj dům v troskách. Jeho matka, otec i bratr skončili zavalení sutinami. A on tam seděl, díval se k obloze a připomínal vzhledem mladého Churchilla,“ popisuje fotografka.
Zdroj: Profimedia
Při práci fotografa nejen z válečného prostředí je mnohdy třeba myslet především na výsledek svého povolání, nikoli na morálku. Někdy fotograf pořídí snímky a více se nestará o to, co se děje s aktéry na nich. To by pravděpodobně řekl nejeden fotograf z historie.
Chlapec po válce vyrostl a stal se řidičem kamionu. Po letech spatřil fotografii v kanceláři technologické společnosti. Jeho snímek byl popsán jako jedna z nejemotivnějších fotek své doby.
Hrůzy války nad i pod zemí
Fotografka Toni Frissell nejprve pracovala jako módní fotografka pro časopis Vogue, pak se ale stala fotografkou válečnou.
Zdroj: Courtesy Everett Collection / Profimedia
Fotografovala hrůzy války nad zemí i pod zemí. Letadla, ponorky, vojáci v zákopu, nic z toho jí neuniklo. Nakonec ji práce zavedla do Evropy, kde se věnovala focení civilistů, kterým válka sebrala domovy a rodiny.
Zachycovala na svých snímcích emoce, které se nedají popsat slovy. Celkově nafotila téměř 340 000 fotek. Ty pak v roce 1971 darovala Kongresové knihovně, aby světu ukázala, co všechno válka lidem sebrala.
Zdroj: theatlantic.com, vintag.es, rarehistoricalphotos.com
Autor: Šárka Cvrkalová
