V úterý volební izraelská komise uveřejnila výsledky z volebního hlasování. Ale stále nikdo neví, jaká ze dvou stran vládu povede. Ani jeden blok nedokázal ve 120členném parlamentu získat potřebnou většinu. Náboženské a pravicové strany daly hlas dosavadnímu premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi. Ten získal 52 mandátů, odpůrci 57.
Za poslední dva roky se jednalo již v pořadí o čtvrté volby. Mnozí obyvatelé o nich mluvili jako o referendu o premiérovi Netanjahuovi.
Během své předvolební kampaně vyzdvihl především úspěšné očkování proti onemocnění covid-19. Na druhou stranu odpůrci se snažili poukázat na jeho údajnou korupční kauzu.
Obě strany aktuálně vedou rozsáhlé debaty ve snaze utvořit koalice s většinovým podílem hlasů. Ale to může trvat až několik týdnů. Jisté ani není to, že se k nějakému úspěšnému konci dostanou. „V případě, že se nikomu nepodaří dát dohromady alespoň 61 křesel, čekají Izrael bezprecedentní páté volby za o něco více než dva roky,“ píše server Lidovky.cz.
Ve hře jsou dvě možné strany, se kterými lze vytvořit koalici. První z nich je nacionalistická sionistická strana Jamina Naftaliho Bennetta, druhá je strana arabských Izraelců Sjednocená arabská kandidátka (UAL).
Ani jedna ze stran zatím nepřislíbila svou podporu. „K získání parlamentní většiny by Netanjahu potřeboval obě tyto strany, spolupráce mezi krajně pravicovou a islamistickou stranou se ovšem zdá být vyloučená,“ informuje o dění The Times of Israel.
Nikdo nemá jistou podporu
„Netanjahu nemá dost hlasů pro získání většiny a že je třeba zaměřit se na sestavení jiné vlády,“ míní Likudu Gideon Saar, odpadlík ze strany Nová naděje, která získala šest mandátů. Saar již dříve sám médiím sdělil, že v žádném případě Netanjahua nepodpoří, podle jeho mínění by se jednalo o antidemokratickou stranu.
„Je zřejmé, že Netanjahu nemá dostatečnou sílu sestavit koalici, kterou by vedl. Musíme nyní pracovat, abychom mohli sestavit vládu změny,“ řekl Saar,
Šéf Izraelského institutu pro demokracii Johanan Plesner současnou vládní situaci označil za nejhorší politickou krizi. „Je zjevné, že je pro náš politický systém velmi těžké přinést přesvědčivý výsledek,“ uvedl.
Dodal, že slabiny izraelského volebního systému posiluje „faktor Netanjahua“, tedy populárního premiéra, který se snaží zůstat ve funkci, navzdory obžalobě z korupce, jak informuje agentura APOD. Podle Plesnera je společnost rozdělená přesně na půl.
Obvinění na svou osobu považuje za hon na čarodějnice
Několik Netanjahuových odpůrců začalo jednat o možnosti zavedení zákona, který by jednoznačně zakázal sestavovat vládu politikovi, který je z jakéhokoliv důvodu obžalován. Podobný návrh už byl vládě předložen po volbách v roce 2020, ten však nebyl nikdy přijat.
Natanjahu je nejdéle vládnoucí izraelský premiér, který ve třech případech čelí obžalobě, ve kterých je souzen za podvod, porušení důvěry a přijímání úplatků. Údajně podle zahraničních médií měl ovlivňovat také média a přijímat hodnotné dary výměnou za politické výhody. Politik sám vše odmítl a označil to za „hon na čarodějnice“.
I přes veškeré soudní spory, které politik vede, tak Netanjahuův Likud i v letošních volbách získal nejvíce hlasů. Aktuálně se do parlamentu dostalo 13 stran, což je od roku 2003 nejvíce.
Autor: Ivan Glaser
