Kolumbijská vláda již několikátý týden bojuje s vlnou obřích protestů. Minulý týden se v hlavním městě země, Bogotě, znovu sešel dav studentů, aktivistů, ale i obyčejných lidí. Co demonstrace v zemi spustilo a jak dlouho mohou ještě trvat?
Masové protesty v Kolumbii spustila plánovaná daňová reforma. Zpočátku pokojné demonstrace se však postupně kvůli tvrdým zásahům policie zvrtly na násilné nepokoje, které komplikují život všem tamním obyvatelům.
Daňová reforma
Kolumbijská vláda prezidenta Ivána Duqueho plánovala daňovou reformu kvůli tomu, aby vyrovnala vysoký schodek státního rozpočtu způsobený dlouhotrvající pandemií koronaviru.
Změny počítaly například se snížením hranice mzdy, ze které by se odváděla daň z příjmu, nebo zavedením DPH na veřejné služby a základní potraviny spotřebního koše.
To se však mnoha obyvatelům nelíbilo, protože by se změny dotkly skoro výhradně nižší a střední třídy, což by zhoršilo jejich už tak poměrně bídnou situaci. To se spojilo s dlouhodobou frustrací tamních obyvatel z korupce ve vládě, policejní brutality i dalších problémů, a na konci dubna tak velká část populace vyrazila do ulic.
Na zpočátku pokojné demonstrace však poměrně drsně reagovaly policejní složky, což proměnilo klidné protesty v ostré nepokoje. Jen podle vládních statistik při nich zemřelo 17 osob a 129 se pohřešuje. Lidskoprávní organizace však mluví o alespoň 39 obětech i větším počtu zmizelých.
Koronavirus
V reakci na policejní násilí se k protestujícím přidali další, na což vláda reagovala pozastavením plánovaných daňových změn a vyzvala demonstranty k dialogu. To je však neodradilo a aktivisté začali požadovat další změny, jako je rozpuštění policejní zásahové složky ESMAD nebo odvolání ministra obrany.
Několik týdnů trvající nepokoje tak v zemi pokračují a začínají vážně blokovat dopravu a život v Kolumbii. Proti demonstracím se tak staví i někteří, již protesty zpočátku podporovali.
„Protesty ovlivňují nás všechny, ale je lepší jeden, dva nebo tři měsíce stávkovat než strávit celý život s takovou korupcí bez pomoci od státu,“ řekl ale agentuře Reuters devětadvacetiletý bankéř Eduard Barragan.
Více než padesátimilionovou jihoamerickou zemi navíc sužuje poměrně konstantní pandemie nemoci covid-19. Každý den se tu totiž nakazí okolo 20 tisíc osob a zhruba 500 jich nemoci podlehne. Ve čtvrtek dokonce země dosáhla nového rekordu, kdy se za jediný den potvrdilo 23 487 nových případů nákazy.
Podle části pozorovatelů mají podíl na sílící pandemii i právě probíhající protesty. Ty budou patrně pokračovat ještě nějakou dobu. Současný prezident je k tomu podle posledního průzkumu společnosti Invamer nejméně oblíbeným kolumbijským prezidentem v historii země.
Autor: Petr Hejčl
