Magnetická rezonance s ultra vysokým rozlišením odhalila mozkové změny při migréně, uvádí studie publikovaná na webu Radiologické společnosti Severní Ameriky. Snahou studie bylo určit souvislost mezi migrénou a zvětšenými perivaskulárními prostory, tedy prostory v okolí cév v mozku.
Migréna je označení pro chronickou bolest hlavy, která zpravidla postihuje jen jednu stranu hlavy a je pulzující povahy. Záchvat trvá i několik hodin a v některých případech bývá provázen vizuálními nebo senzorickými symptomy známými jako aura. Často ji doprovází nevolnost, slabost a citlivost na světlo či na zvuk.
Ochromující bolest hlavy
Migréna je v populaci velmi častá, více u žen, a je silně geneticky vázaná, a to až v 70 % postižených pacientů. Web RSNA uvádí, že migrénou trpí přes 37 milionů lidí v USA a až 148 milionů lidí na celém světě trpí chronickou migrénou.
Ony zmíněné perivaskulární prostory jsou prostory naplněné tekutinou obklopující krevní cévy v mozku. Migrenózní stav začíná nadměrným stažením cévního řečiště v oblasti zrakového centra v týlní části hlavy a následně nastupuje otupující bolest poté, co dochází k rozšíření cévního řečiště v oblasti mimolebních tepen, zejména krkavice.
Naděje pro pacienty
Nová studie zkoumá souvislost mezi migrénou a zvětšenými perivaskulárními prostory. Účastnilo se jí 10 pacientů s chronickou migrénou, 10 s epizodickou migrénou bez aury a pět zdravých lidí stejného věku. Všichni pacienti byli ve věku 25 až 60 let.
Vědci jim pomocí nejcitlivější magnetické rezonance (MRI) nahlédli do mozků a zkoumali změny perivaskulárních prostorů před a po migréně, během ní a pro srovnání se zaměřili i na to, jak tyto prostory vypadají u lidí, kteří migrénou netrpí vůbec.
„Pokud je nám známo, toto je první studie využívající MRI s ultra vysokým rozlišením ke studiu mikrovaskulárních změn v mozku v důsledku migrény, zejména v perivaskulárních prostorech,“ cituje slova spoluautora studie Wilsona Xu web ČT24.
„Vzhledem k tomu, že 7T MRI je schopno vytvářet obrazy mozku s mnohem vyšším rozlišením a lepší kvalitou než jiné typy MRI, lze jej použít k prokázání mnohem menších změn, ke kterým dochází v mozkové tkáni po migréně,“ upřesnil vědec.
„Perivaskulární prostory jsou součástí systému čištění tekutin v mozku,“ řekl Xu. „Studium toho, jak přispívají k migréně, by nám mohlo pomoci lépe porozumět složitosti toho, jak k migréně dochází.“
V současné době studie nadále pokračují, dosud totiž vědci nedošli k žádným zásadním objevům.
Migréna? Help!
V České republice již čtvrtým rokem působí nezisková organizace Migréna-help, první organizace podporující osoby s migrénou. Aktivně šíří osvětu o migréně a snaží se o to, aby byli lidé s migrénou informovanější, odolnější a aby dokázali se svým onemocněním lépe pracovat a žít.
👩⚕️ Zeptejte se na vše, co vás v souvislosti s migrénou trápí. Startuje naše nová online lékařská poradna. Napište dotaz přes formulář nebo si rezervujte online konzultaci přes videohovor: https://t.co/L4WH93EZOT📱 pic.twitter.com/cvrj6OdGE5
— MigrenaHelp (@MigrenaH) December 1, 2022
Léčba migrény je náročná, stejně jako život s ní. Pro vědce je mozek stále velkým tajemstvím. Přesné příčiny migrény nejsou dosud zcela jasné, důležitým faktorem je například genetika. Stejně tak náročná je i samotná léčba migrén.
Lékaři se shodují, že velmi důležitá je snaha samotné migréně předejít, tedy vyhnout se jejím možným spouštěčům, mezi které patří například potraviny s vysokým obsah tyraminu, což je látka, po které prokazatelně bolí hlava.
Zdroj: RSNA, ČT24, Migréna-help, Facebook, Twitter, WikiSkripta, IKEM, Český rozhlas
Autor: Veronika Holcová
