4. února letošního roku začnou v Číně zimní olympijské hry. Jsou výjimečné mimo jiné i tím, že se země zavázala, že půjde o první olympijské hry, které budou uhlíkově zcela neutrální. Pořadatelé tvrdí, že upřednostnili ochranu přírody a díky novému místu konání se sníží emise.
Bude se jednat o první olympiádu, která bude v rámci některých disciplín konána v prostředí přírodních rezervací. Ty bylo třeba náležitě upravit, proto došlo k vykácení celé řady stromů. Ačkoli se pořadatelé zavázali vysadit rostliny v jiných oblastech, není to tak snadné, jak to vypadá.
Podle přírodovědců totiž došlo vykácením lesů k narušení životního prostoru některých ohrožených druhů zvířat. Sjezdovky vybudovány uprostřed přírodní rezervace Songshan v Yanqingu tak možná stály životy desítky živočichů. Navíc se budou disciplíny muset konat na umělém sněhu.
Více než 20 000 stromů
Výstavba nových sjezdovek a míst určených pro konání olympijských her si vyžádala vykácení více než 20 000 stromů. K jejich odstranění došlo během několika posledních let a olympijský výbor v Pekingu se zavázal k vysazení nového stromu za každý pokácený.
Mladé stromy byly navíc přesazeny rovnou. POV úzce spolupracoval s pekingskou lesnickou univerzitou a tvrdí, že více než 90 % stromů přesun přežilo. Doktorka Carmen de Jong, profesorka hydrologie na univerzitě ve Štrasburku, ale dle BBC tvrdí, že problém je někde jinde.
Podle jejích slov většina živočichů, kteří v místě žili, kvůli porušení klidného životního prostředí a poničení obydlí zahyne. Jedná se přitom mimo jiné i o ohrožené druhy ptáků nebo hmyzu. Také by se mohlo výrazně zvýšit riziko eroze a sesuvů půdy, znečištění vody a poničení dalších zvířecích stanovišť.
„Přírodní rezervace ztratila asi 25 % svého povrchu, který má velmi vysokou biologickou rozmanitost a díky tomu zde přežívají i chráněné druhy zvířat. Mezi ty patří například orel skalní,“ napsala Carmen de Jong, jak uvedlo BBC.
Na umělém sněhu
Peking slíbil i to, že budou všechna soutěžní místa v době konání olympiády pokryta kvalitním sněhem. V současné chvíli ale v zemi sněží jen velmi málo, a proto se muselo přistoupit k tomu, že bude na většině povrchů využit sníh umělý. A v tomto případě rozhodně na životní prostředí není brán zřetel.
„Umělý sníh má výrazně jiné vlastnosti než normální sníh. Klasická sněhová vločka vzniká krystalizací přechlazené vodní kapky a pak se postupně zvětšuje, to ale trvá řádově hodiny. Umělý sníh vzniká v řádu sekund,“ vysvětluje pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Další rozdíl dle něj je, že sněhová vločka vzniká od svého středu, kdežto umělý sníh jsou velmi malé kapičky vody, které zjednodušeně řečeno mrznou od okraje směrem ke svému středu.
„Důsledkem je, že takový sníh má větší hustotu a větší tepelnou vodivost. Tyto vlastnosti způsobí, že méně izoluje spodní vrstvy, což znamená, že méně brání promrznutí půdy. A to má velký dopad na biotu žijící v půdě pod sněhovou pokrývkou. Navíc umělý sníh díky vyšší hustotě déle taje a tím může lokálně změnit hydrologický režim toků,“ dodává.
Odborník dále varuje před tím, že aditiva, která pomáhají zvýšení počtu nukleačních jader a tedy ke zvýšení pravděpodobnosti, že veškerá kapalná voda z děla zmrzne před tím, než dopadne na zem. Chemické složení a vliv těchto aditiv na přírodu je podle jeho slov velmi negativní.
Proces výroby umělého sněhu je náročný jak na energii, tak na zdroje. Odhaduje se, že bylo spotřebováno 49 milionů galonů vody v oblasti, která již nyní trpí jejím nedostatkem. Během šesti let organizátoři stavěli nové větrné a solární projekty, aby dodaly dostatek čisté energie nejen pro hry, ale pro celý Peking. Na druhou stranu ale v mnoha ohledech ublížili. Je tedy výsledek kladný, či nikoli?
Zdroj: Přehledně24, BBC, Olympics.com
Autor: Šárka Cvrkalová
