Podle článku v deníku The New York Times západoevropané zažívají větší vlny veder častěji než za poslední roky. Období extrémně horkého a potenciálně smrtelného počasí se zde vyskytuje téměř každé léto, uvádí vědecká studie.
Znepokojující studie publikovaná 4. července letošního roku s názvem Zrychlené trendy vlny veder v západní Evropě spojené s trvalejšími dvojitými proudy nad Eurasií vyšla v odborném časopise Nature Communications upozorňuje na jev známý jako jet stream, v překladu tryskové proudění, které podle vědců má na vlny veder vliv.
„Jet stream se většinou vyskytuje v troposféře pouze jednou a to přibližně v subtropických oblastech. Během posledních let ale byl pozorován výskyt ještě druhého (slabšího) jet streamu ve vyšších zeměpisných šířkách (hlavně nad Euroasijským kontinentem), což má velký vliv na počasí v celé Evropě,“ vysvětluje pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Dvojité proudění a jeho vliv
Jev jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ a je vyvoláno rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Vyskytuje se v atmosféře v asi desetikilometrové výšce. Tryskové proudění má sice pozitivní využití v letecké dopravě, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva (letí-li letadlo po směru proudu, tak rychlost může dosahovat až 250 km/h), ovšem dle studie negativně ovlivňuje vlny veder napříč Evropou.
Někdy se tryskové proudění, jak už bylo zmíněno, rozdělí na dvě části. Vlny veder pak mohou vznikat v oblastech slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu známých jako atmosférické blokování, mezi severní a jižní stranou tryskového proudění. Vědci zjistili, že tyto případy „dvojitého proudění“ jsou stále častější, trvají déle a že tyto změny vysvětlují změny ve vlnách veder, podává konkrétní vysvětlení jevu web ČT24.
„Dvojité proudy jsou tedy spojeny s extrémními teplotami nad západní Evropou (a také oblastí Baltského moře), zatímco jednoduché proudy jsou spojeny s extrémními teplotami nad částí Středomoří, ale v menší míře,“ uvádí ve studii doktorka Efi Rousi z Potsdam Institute of Climate Impact Research.
I Portugalsko trpí zničujícím suchem
Další znepokojivá studie s obdobným, leč jiným obsahem vyšla v odborném časopise Nature Geoscience s názvem Azory 20. století: Vysoká expanze, která za posledních 1200 let neměla obdoby, pod vedením vědců z Woods Hole Oceanographic Institution v USA.
Podle této studie jsou některé oblasti Portugalska a Španělska nejsušší za posledních více než tisíc let. Výsledkem bádání je podle autorů studie i Kozubka zjištění, že se jedná o důsledek výskytu tlakové výše (anticyklony) nad určitými oblastmi nejen nad Evropou, které jsou způsobeny změnou klimatu a mají zase velký význam na celkové proudění (např. výskyt bouří nebo naopak výskyt suchých období).
Vědci ve studii varují, že tento trend může velmi negativně ovlivnit místní produkci oliv či vína.
Změny klimatu jsou stále patrnější
Vědci totiž přišli na to, že se „polohy a hlavně intenzita anticyklon v minulém století dramaticky změnily, a že tyto změny v severoatlantickém klimatu jsou v posledním tisíciletí bezprecedentní“. Důkazem je množství srážek, které se v těchto oblastech vyskytují stále méně.
„Naše zjištění mají důležité důsledky pro předpokládané změny hydroklimatu západního Středomoří v průběhu 21. století,“ uvedli autoři studie a dodávají, že se pravděpodobně množství srážek v této oblasti bude stále snižovat kvůli globálnímu oteplování a upozorňují, že se tyto jevy díky skleníkovým plynům budou rok od roku zhoršovat.
Zdroj: The New York Times, Nature Communications, Nature Geoscience, ČTK, ČT24, Přehledně24
