Vědci z Nového Zélandu se vydali na Antakrtidu zkoumat Rossův šelfový ledovec, aby pochopili důvody jeho tání. Místo odpovědi ale našli v řece 500 metrů pod ledovcem hejna malých stvoření podobných krevetám.
Rossův šelfový ledovec je se zhruba 487 000 čtverečními kilometry největším šelfovým ledovcem Antarktidy. Vědci zkoumali ústí řeky, která se nachází stovky kilometrů od okraje ledového šelfu. Původním cílem mise bylo zjistit, jakou roli může hrát toto ústí řeky v tání ledovců způsobeném klimatem, jelikož teplota na Antarktidě začíná stoupat.
Ledovce jsou stále velkým tajemstvím
Na expedici byli vysláni experti z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu, Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA) a geologických a jaderných věd. „Chceme porozumět mechanikám Rossova moře a tomu, jak se může měnit za různých klimatických scénářů,“ vysvětluje ve své studii doktorka Denise Fernandez, jedna z účastnic vědecké výpravy.
Když se vědci provrtali do ústí řeky, čekalo je ale velké překvapení. Narazili na hejna amfipodů, tedy různonožců, což jsou korýši ze stejné čeledi, kam patří humři, krabi a roztoči. Svým vzhledem nápadně připomínají krevety, jsou ovšem menší, zachycení živočichové byli o velikosti 5 mm.
Život, nebo špinavý objektiv?
„Prováděli jsme experimenty v jiných částech ledového šelfu a mysleli jsme si, že věci ovládáme, ale tentokrát se objevilo velké překvapení,“ cituje The Guardian Craiga Stevense z organizace NIWA.
„Chvíli jsme si mysleli, že s kamerou není něco v pořádku, ale když se zaostření zlepšilo, všimli jsme si hejna členovců o velikosti kolem 5 mm. Skákali jsme nahoru a dolů, protože to, že všechna ta zvířata plavala kolem našeho vybavení, znamená, že tam zjevně existuje důležitý ekosystém.“
Tím ovšem jejich práce neskončila. Vědci dle dostupných informací umístili do řeky, která protéká jeskyní podobné katedrále s rozlohou stovek metrů, své přístroje a budou ji bedlivě sledovat.
„Budou nás informovat o průtoku, teplotě a tlaku vody ve dvouminutových intervalech, takže si budeme moci udělat dobrý obrázek o tom, jak se řeka chová a jak interaguje s oceánem a ledovým příkrovem,“ vysvětlil doktor Stevens.
Pozorování jim pomůže v mapování nově objeveného podmořského ekosystému, ale snad i v pochopení, zda-li řeky pod ledovcovým šelfem ovlivňují klimatické změny, což bylo jejich původním cílem.
Zdroj: The Guardian, NIWA, Scoop, Pardubický deník
Autor: Veronika Holcová
