Situace v Belgii ohledně migrantů se vyostřuje. A to zejména kvůli tomu, že stovky migrantů přistoupily k zoufalým krokům. Uprchlíci přestali pít a začali držet hladovku. To ale není to nejhorší, co provádějí, aby docílili hromadné legalizace svého pobytu v zemi. Jenže i za těchto podmínek narazili – belgická vláda je totiž neoblomná. Píše o tom BBC World News.
Migranti hladovku započali už 23. května. A to přibližně čtyři měsíce poté, co se neúspěšně snaží domluvit s úřady. Někteří jsou na tom podle zvláštního zpravodaje OSN Oliviera de Shuttera, jak zmiňuje server iDNES.cz, velmi špatně.
„Hladovka je značně oslabuje, v posledních dnech došlo k pokusům o sebevraždu a někteří lidé si na protest zašili ústa,“ uvedli minulý týden ve společném dopise belgickému premiérovi a ministr pro azyl a migraci.
Těm, kteří jsou ve velmi špatném stavu, hrozí hned několik komplikací. Někteří už údajně začali ztrácet zrak nebo trpí závratěmi. U dalších zase hrozí deprese. Tyto věci, které mnozí považují za zbytečné a zvrácené, jim mají pomoci k lepším podmínkám v budoucnu.
Běženci, kteří přebývají u univerzit a kostela v Bruselu, argumentují jasně – v zemi už žijí nějakou dobu a přispívají ekonomice. „Jsme lidé, musí se s námi zacházet s lidskostí a ne jako s otroky,“ řekl například webu EUobserver třiapadesátiletý elektrikář Ahmed.
Zdroj: Profimedia
Jenže kámen úrazu tkví v původu uprchlíků. Většina dotyčných totiž pochází ze států, které belgická vláda a úřady nepovažují za bezpečné. Patři mezi ně například Alžírsko nebo Maroko. Obecně pak migranti do Belgie přišli z jižní Asie nebo severní Afriky.
To je něco, co si v České republice nedokážeme představit, a problematika, která se i letos stává součástí předvolební kampaně. „Podívejte se, jaké zvrácenosti migranti dělají, aby mohli zůstat v Belgii. Doufejme, že to Českou republiku nepotká,“ zní jeden z mnoha komentářů na facebooku k tomuto problému.
Zdá se však, že aspoň na někoho jejich protest zafungoval. „Pokud by někdo z hladovkářů zemřel, socialističtí členové vlády podají demisi,“ uvedl v úterý podle stanice RTBF vicepremiér Pierre-Yves Dermagne.
Žádosti si mají podávat jednotlivě
Ministr pro azyl a migraci Sammy Mahdi ale hromadně legalizovat jejich pobyty nehodlá. Naopak je vyzval, aby si podali žádosti individuálně. O tom informovala agentura AP. Jenže část migrantů si nechce podat oficiální žádost z důvodu obavy z deportace.
O víkendu pak Mahdi řekl BBC World News, že lidé nemohou očekávat, že když přijdou do Belgie, legalizuje se jim pobyt.
„Nemůžete přeci věřit tomu, že když tu budete pár let přebývat, získáte automaticky právo zde zůstat.“ Dodal také, že pravidla se nezmění ani přes hladovku.
Autor: Marek Slanina
