Kriminalita ve starověkém Římě byla vysoká nejen mezi dospělými, ale také mezi dětmi. Mnohdy za to sice mohla výchova rodičů, ale když zkrátka chlapec či dívka něco provedli, byli odsouzeni. V mnoha případech docházelo k vraždám jejich rodičů a za tyto extrémně nemorální činy pak čekala dotyčné takzvaná poprava zvířetem.
Mnozí lidé by dnes řekli, že se jednalo o týrání zvířat. Jenomže tehdy si s takovým výrazem nikdo hlavu nelámal. Zatčený člověk byl obalen zvířecí kůží a zavřen v kobce, kam dostával jen vodu a suchý chléb. Měl se podle svých věznitelů cítit doslova jako zvíře.
To ale nebylo to nejhorší. Po pár dnech, když pořádně načichl zvířecím pachem ze svého vězeňského oblečení a když už neměl příliš sil na to, aby se v případném boji jakkoli bránil, došlo k popravě. A ta probíhala před zraky všech, zároveň ale skrytá lidskému pohledu. Jak je to možné?
Pytel se zvířaty
Odsouzenec byl vhozen do pytle a společně s ním hladový pes, liška, opice, had nebo kohout. I když si možná většina lidí myslela, že šelmy nadělají největší škody, i ostatní zvířata dokázala člověku připravit utrpení, při kterém si přál, aby raději rychle zemřel.
Pytel s bojujícími byl vystavován zrakům lidí, mnoho jich fandilo jednotlivým zápasníkům (málokdy však tomu lidskému), a většina sledujících se dokonce pokoušela odhadovat, kolik zranění už odsouzený utrpěl. To se ale později nikdo nedozvěděl. Pytel byl nakonec vhozen řádně zavázán do vody.
Někdy se v něm ještě zvířata hýbala, jindy dokonce zraněný člověk z posledních sil prosil o milost. Ale bylo to k ničemu. Smrt čekala všechny bojovníky, ačkoli zvířata nic neprovedla a ubližovala člověku jen kvůli tomu, že k tomu byla donucena. Smrt zvířetem byla extrémně krutá a nehumánní.
Lvi v aréně se neosvědčili
V jedné době se Římané rozhodli, že ukážou divákům, jaké to je, když se zvířetem bojují. Aby každý viděl, kolik krve je prolito a jak člověk trpí. Mělo to být součástí show a zároveň chtěli také ukázat, co se stane těm, kteří se proviní skutečně závažnými zločiny.
Do arény byli společně s trestaným pouštěni lvi, kteří měli na rozdíl od zvířat v pytli možnost si zachránit život, pokud bojovali dostatečně statečně. Obvykle ale panovník lvy posílal na smrt, pokud byli jen trochu zranění nebo pokud se mu zdálo, že nezabili svého protivníka dostatečně rychle.
Tato změna se příliš neosvědčila, a brzy se tak vrátilo zabíjení lidí v pytlích s hady, kohouty a psy. Tento trest smrti skončil pravděpodobně někdy v 18. století, kdy byl oficiálně zakázán. Na mnoha místech se ale přesto prováděl ilegálně.
Zdroj: livescience.com, wired.com, olh.openlibhums.org
Autor: Šárka Cvrkalová
