V květnu tomu bude 12 let, co se Řecko ocitlo na hranici státního bankrotu. Jako státu eurozóny mu Mezinárodní měnový fond společně s Evropskou unií poskytl několik finančních injekcí. Nyní se Řecko chystá splatit poslední část tohoto dluhu. Informaci přineslo ČTK s odkazem na agenturu AP.
Řecko se v roce 2010 dostalo na hranici státního bankrotu. Požádalo tak o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF). Během osmi let bylo Aténám zasláno několik záchranných balíčků v celkové výši kolem 260 miliard eur. Dle současného kurzu by to bylo necelých 6,5 bilionu českých korun.
Dluh vůči měnovému fondu bude splacen
Unie připravila pro Athény tři záchranné programy. Ten poslední byl ukončen roku 2018 a od té doby se daří Řecku své závazky splácet, a to dokonce s předstihem.
Poslední splátka pro MMF je splatná do konce roku 2024, Řecko se ji ale odhodlalo zaplatit už nyní. Jedná se o poslední 1,9 miliardy eur, které země dluží.
„Řecko si oficiálně podalo žádost, aby mohlo zcela splatit zbývající půjčky MMF. Už začal příslušný postup a očekává se, že dokončen bude na konci března,“ řekl podle zpravodajského webu iDNES ministr financí Christos Staikuras agentuře Reuters.
Pomáhají státní dluhopisy
Zemi se podařilo své závazky rychle splnit především díky rychlé reakci řeckých vlád. Ty, i přes protesty obyvatelstva, zavedly citelné rozpočtové škrty, zahájily privatizace a také zvýšily daně. Nyní se Řecko soustředí především na zlepšování ekonomiky skrze dluhopisy.
„Řecko uplatňuje prozíravou a zodpovědnou fiskální politiku a chytrou strategii vydávání dluhopisů, aby omezilo dopady faktu, že i když za poslední dva roky dostává vyšší ratingové známky, tak v investičním pásmu ještě není,“ doplnil ještě ministr.
Stále má velké dluhy
Tím to ale pro zemi ještě zdaleka nekončí. Stále má vůči Evropské unii řadu závazků, které musí splatit. Následně se chce věnovat umořování svého státního dluhu.
Řecko je totiž stále nejzadluženějším státem eurozóny. Výše jeho dluhu se v letošním roce odhaduje na 190 procent hrubého domácího produktu. Podle směrnic Evropské unie by neměly mít členské země státní dluh vyšší než je 60 procent HDP.
Autor: Markéta Mladá
