Do Turecka a do Řecka vtrhl sníh, který komplikuje život místním obyvatelům. Počasí ochromilo leteckou, lodní i silniční dopravu. Lidé tam stáli v kolonách i několik desítek hodin. Řecké úřady nařídily obyvatelům dva dny volna, v Turecku naproti tomu doporučily nikam necestovat. Nad mořem se objevil i vzácný jev, který pro Přehledně24 vysvětlil Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Už dva dny svírá nepříznivé počasí některé části jihu Řecka, především pak Athény a Krétu. Husté sněžení tam komplikuje hlavně dopravu.
Sněžení i vítr překvapil Řecko
Na pomoc dokonce musela vyrazit i řecká armáda, a to když na silnicích uvízlo kolem tisícovky aut. V kolonách někteří strávili i desítky hodin. Vojáci jim tak rozdávali jídlo, pití a přikrývky. Zastavila se také doprava železniční a autobusová.
Silný vítr, který místy dosahoval rychlosti až 90 km/h zase komplikoval lodní a leteckou dopravu. Obyvatelé Řecka se také potýkali s problémy s elektřinou, většina obchodů tak nechala zavřeno.
Otevřeny zůstaly většinou pouze potraviny a lékárny. Tamní vláda vyhlásila dva dny volna pro všechny obyvatele zasažených oblastí, kteří nepracují v základních službách.
Vodní smrště nejsou tornáda nad vodou, vysvětluje odborník
Na řeckém ostrově Skopelos se dokonce objevil vzácný jev, který se nazývá vodní smršť. Celkově bylo zaznamenáno na území Řecka sedm těchto přírodních úkazů.
Silný sloupcovitý vír, který se vyskytuje nad vodní plochou, potřebuje specifické podmínky pro svůj vznik. Dle Michala Kozubka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR většinou tyto úkazy nebývají vázané na tzv. supercely, ale jsou téměř výhradně spojeny s výskytem mraku Cumulus nebo Cumulonimbus, které připravují ty správné podmínky pro jejich vznik.
„Tyto podmínky jsou: teplý, vlhký a velmi nestabilní stoupající vzduch je na povrchu rychle nahrazován okolním vzduchem, který je následně lokálně roztočen do víru, který následně stoupá vzhůru. Vír ovšem nedosahuje většinou do velkých výšek a díky tomu je velmi těžké ho zachytit nějakými pozemními pozorovacími přístroji jako např. radar,“ dodává Kozubek pro Přehledně24.
Vodní smrště bývají někdy nesprávně označovány jako tornáda nad vodou, tornáda ale vznikají jinak. „U tornáda je tomu přesně naopak – vír klesá ze supercely k zemi a až poté se, co se dotkne země, může být nazýván tornádo,“ říká.
„Jsou také většinou slabší (okolo 50m/s) než pozemní tornáda, ale není to však pravidlem. I když je velmi rozšířený mýtus, že vodní smršť do sebe nasává vodu nebo ji zvedá do velkých výšek, pravá podstata vzniku je jinde. Voda, ze které je trychtýř vytvořen, vznikne lokálně kondenzací vodní páry přímo nad místem vzniku,“ dodává s tím, že vodní smrště jsou velmi nebezpečné pro plavce i lodě, jelikož jsou schopny zvednout vodní úroveň na místě, kde se dotýkájí vody, až o jeden metr.
V Turecku nejhorší počasí za třicet pět let
Zaznamenány byly u řeckého pobřeží také silné bouřky. Podle Meteopress se na obloze během dvou dnů objevilo asi osm tisíc blesků.
Počasí překvapilo také obyvatele Turecka. Vláda zrušila autobusovou dopravu v zasažených oblastech, navíc lidem doporučila, aby nepoužívali ani osobní vozy. A to kvůli tvořícím se kolonám, kde zůstala auta uvězněna i několik hodin.
Ochromeno bylo také istanbulské letiště, kde momentálně funguje pouze jedna runway. Tamní dopravce Turkish Airlines zrušil všechny své lety. Dokonce tam pod náporem mokrého sněhu spadla střecha jednoho z nákladních terminálů. Nikomu se naštěstí nic nestalo.
Přesto si sněžení v Turecku vyžádalo oběti na životech. Tři lidé zemřeli na silnici, když vlivem špatného počasí došlo k nehodě autobusu. Podle ČT24 s odkazem na deník Hürriyet takové přívaly sněhu zažil Istanbul naposledy v roce 1987.
Zdroj: Přehledně24, ČT24,Greek City Times, Meteopress
Autor: Markéta Mladá
