Španělsko se s narůstající teplotou začíná pomalu chystat na další požáry. Ty za posledních 10 let zničily více jak 741 tisíc hektarů lesa. Za loňský rok požár zničil přes 45 tisíc hektarů, a o rok dříve dokonce 60 tisíc. Požáry jsou stejně nebezpečné jako ty v Kalifornii či Austrálii, jak informuje zahraniční zpravodaj The Guardian.
„Mezi faktory, které přispívají k nárůstu počtu španělských lesních požárů, patří klimatické změny a vylidňování venkovských oblastí,“ řekla vedoucí kampaně Greenpeace proti lesním požárům Mónica Parrillová. Ve Španělsku klesá i chov ovcí, tudíž je nedostatek velkých býložravců, kteří by spásali lesní porost.
Zubři zkonzumují několik kilo porostu
Nyní na scénu přicházejí oni zubři. Ti byli ve Španělsku téměř před 10 000 lety vyhubeni, jejich počty ale v poslední době zase začínají narůstat. Fernando Morán, veterinář, který ve Španělsku vede Evropské středisko pro záchranu zubrů, popisuje tohoto evropského bratrance amerického bizona jako „živou sekačku na trávu“, jak píšou České noviny.
Zubři, kteří váží klidně až jednu tunu, jsou totiž schopni za jeden den spásat více jak třicet kilo vegetace. Největší podíl jejich stravy činí dřevitá vláknina, zbytek listy a výhonky.
„Zubr evropský zajistí okamžitou biodiverzitu,“ citují Morána České noviny. „Vyčistí husté části lesa, takže dovnitř pustí světlo a v podrostu místo křoví a zákrsků poroste tráva. Tím jednak sníží riziko požárů, a navíc prospějí řadě dalších druhů, kterým poskytnou potravu a volnost pohybu,“ vysvětlil Morán.
Zubři žili na Pyrenejském ostrově před zhruba 1,2 milionem let, pak vyhynuli. Několik kusů zubrů ještě žilo po celé Evropě. Jenže v roce 1917 byl v Polsku zastřelen poslední volně žijící kus a o deset let později zabili v Rusku posledního zubra.
V zajetí se podařilo zachránit 50 zubrů a všech dnešních zubrů evropských, kterých je necelých 9 tisíc, jsou potomky pouhých 12 z nich. Přímo ve Španělsku je 18 odborných středisek na jejich odchov. Jen za posledních 10 let se podařilo pouhých 22 jedinců rozmnožit na 150 zvířat.
Na Morána projekt se zubry udělal dojem již v minulosti. „Zubři se tu postarali o lesnickou práci. Čistili podrost, a dokonce nechávali růst rovné semenáčky, zatímco ohnuté spořádali – možná proto, že k ohnutým mají lepší přístup. Podobné manuální čištění lesa stojí asi 3000 eur (asi 77.800 korun) za hektar – a zubři ho provádějí zadarmo,“ píší dále České noviny.
Zubři nejsou podle vlády ohrožení
Zubří střediska ve Španělsku fungují na základě sponzorských darů a pomoci obyvatel. V jejich činnosti jim ale nenapomáhá vláda, pro kterou nejsou zubři ohrožený druh. Stejný problém je i v jiných evropských zemích. V Polsku a Rumunsku jsou naopak zubří střediska vládou financována.
Ve Španělsku je nelegální tato zvířata volně vypustit, protože jsou považována za invazivní druh. Zubři tak mohou porost konzumovat pouze na soukromých pozemcích tak, aby bylo jasné, kdo je jejich majitel. „Podporujeme a pomáháme majitelům půdy, kteří mají zájem pustit se do projektu se zubry. Je to dobré pro půdu, ušetří jim to peníze, a navíc to povzbuzuje ekoturistiku,“ dodal Morán.
Autor: Ivan Glaser
