Na dně Baltského moře vzniká nový plynovod, který bude přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Jeho pokládka už je téměř kompletní. V roce 2019 se však práce na výstavbě potrubí zastavily. Jedna z firem musela od projektu odstoupit kvůli hrozícím sankcím ze strany USA.
Její nástupce musel čekat na příslušná povolení. A ta právě v pátek schválil německý úřad pro lodní dopravu. Stavba tedy znovu pokračuje.
Práce zdržely americké sankce
Prezident Trump na konci roku 2019 podepsal zákon, který mohl postihovat přímo jednotlivé firmy, které na plynovodu pracují. USA přistoupilo k tomuto kroku, neboť se mu nelíbil rostoucí vliv Ruska a zvyšující se závislost Evropy na ruských komoditách.
Podle některých odborníků mohl tomuto rozhodnutí rovněž nahrávat fakt, že se i samy Spojené státy snaží dostat na evropský trh se zemním plynem.
Právě kvůli obavě ze sankcí projekt opustila švýcarská firma. Její lodě měly povoleno na plynovodu Nord Stream 2 pracovat, s jejich odchodem však povolení propadlo.
Nejprve to vypadalo, že si nová firma bude muset na své povolení počkat až do konce května. Avšak Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby. Pokládka potrubí bude pokračovat hned, jakmile bude připraveno technické vybavení.
Podle hlavního investora projektu – ruské společnosti Gazprom – chybí dokončit jen 6 procent plynovodu. To je asi 150 kilometrů, 30 kilometrů v německých vodách a 120 kilometrů v Dánsku.
Celkově má Nord Stream 2 délku zhruba 1200 kilometrů a bude schopný přivést přes 50 miliard krychlových metrů zemního plynu za rok.
Plynovod zaplatilo Rusko i Velká Británie
Na nový plynovod se složily firmy z několika zemí světa. Největším akcionářem je právě ruská společnost Gazprom, dále německá Uniper a Wintershall, francouzská Engie, rakouská OMV a britsko-nizozemská Shell.
Plyn z Nord Streamu 2 „poteče” i do České republiky, která se k němu napojí novým plynovodem Eugal.
Autor: Markéta Krejčí
