Ve čtvrtek skončil třídenní summit Severoatlantické aliance (NATO). Představitelé členských zemí se společně sjeli do Madridu, kde se radili o budoucím směřování organizace. Hlavními tématy byla především Ukrajina a Rusko, mluvilo se ale také o případných nových členech organizace, tedy Finsku a Švédsku.
Politické špičky, které se zúčastnily letošního summitu NATO, toho měly k řešení opravdu hodně. Tématem číslo jedna však byla přirozeně válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Představitelé organizace se shodli na tom, že Ukrajinu je potřeba i nadále podporovat, a zabránit tak v pokračování ruské agrese.
„Jsme plně solidární s vládou a lidem Ukrajiny při hrdinské obraně jejich země. Znovu opakujeme naši neochvějnou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic, které sahají až do jejích teritoriálních vod,“ stojí v oficiálním prohlášení.
NATO chce stabilizovat situaci na východě Evropy
Severoatlantická rada tak přislíbila ukrajinskému prezidentu Zelenskému, který se jednání zúčastnil pomocí videokonference, další vojenskou pomoc, zbraně, ale také lékařský materiál či palivo.
„Silná, nezávislá Ukrajina je životně důležitá pro stabilitu euroatlantického prostoru,“ konstatoval podle zpravodajského serveru NATO šéf aliance Jens Stoltenberg.
Rusko bylo označeno za největší hrozbu
O tom, že organizace nepovažuje současnou geopolitickou situaci za bezpečnou, svědčí i velký obrat ve vnímání Ruska. Zatímco v předešlém prohlášení NATO, které pochází z roku 2010, bylo Rusko označováno jako strategický partner. Nyní je všechno jinak.
„Ruská federace je nejvýznamnější a přímou hrozbou pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru,“ píše se v nově schváleném prohlášení. Kvůli této hrozbě dochází i k určitému přeskupování aliančních sil. Posilovat by se mělo především její východní křídlo.
„Spojenci se zavázali rozmístit na našem východním křídle další silné bojové síly, které budou rozšířeny ze stávajících bojových skupin na jednotky velikosti brigády tam, kde to bude potřeba,“ vysvětlil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs.
Aliance se bude zřejmě rozšiřovat
Nová podoba NATO byla stvrzena i tím, že dva státy byly na summitu pozvány, aby se staly novými členy aliance. Jedná se o Finsko a Švédsko, které už v předešlých měsících projevily o členství velký zájem. Jejich hlavním důvodem byla právě obava z Ruska.
Jejich cestu do aliance nejprve komplikovalo Turecko. Na začátku vyjednávání měla země k oběma zájemcům výhrady, a dokonce je obviňovala z podporování terorismu. Ještě před summitem ale došlo ke shodě a Ankara přestala jejich žádosti blokovat.
Zdroj: NATO, NATO aktuálně, Přehledně24, ČT24
Autor: Markéta Mladá
