Od roku 2014 stoupl počet veganů podle světových statistik až o 340 procent. Zatímco v Americe tehdy bylo veganem jen 1 procento obyvatel, dnes je jich zhruba 6. Položili jste si ale někdy otázku, co by se stalo, kdybychom byli vegani my všichni? Vědci přišli s překvapivými informacemi.
Představte si následující situaci: najednou nikdo nejí žádné maso, mořské plody, vejce, sýry, máslo, mléko ani med. Dokonce ani zmrzlina není pokušením pro nikoho z nás. Jak by taková situace ovlivnila planetu? A jak by ovlivnila nás samotné? A je to možná budoucnost?
Mezi vegany se řadí dnes již více než 500 000 Britů. Dokonce i mnohé slavné celebrity, jako například Liam Hemsworth a Natalie Portman, tento životní styl, ve kterém se člověk vyhýbá potravinám živočišného původu, přijaly. Stále jde o menšinu, nicméně popularita veganství stoupá.
Masožravci zůstávají
Sice stále stoupá počet veganů, ale lidé, kteří si nedokáží odpustit k obědu pořádný steak nebo zkrátka kus masa, jsou mezi námi stále. Podle statistik The World Counts lidé celosvětově konzumují asi 350 milionů tun kuřete, steaků a dalších živočišných produktů. Toto číslo se navíc bude pravděpodobně zvyšovat.
Největší problém je podle všeho v tom, že produkce masa je mnohem větší zátěží na životní prostředí. Pokud by se srovnalo například pěstování kukuřice a chování dobytka, zvířecí průmysl zatěžuje planetu až o 75 % více. Jedná se především o spotřebu vody a půdy.
Podle New York Times produkce živočišné stravy přispívá zhruba k jedné čtvrtině produkce skleníkových plynů na planetě Zemi. To zahrnuje sklizeň rostlin, živočišnou výrobu a balení a expedici. Řetězec lidského potravinového systému významně přispívá ke změně klimatu, přičemž pouze hospodářská zvířata produkují 65 % oxidu dusného.
I jeden hamburger má smysl
„I mírné snížení spotřeby masa by mělo význam. Vynechat jeden hamburger týdně by již mohlo být obrovskou pomocí,“ řekla pro média Hannah Pamula, postgraduální studentka Univerzity vědy a technologie v Krakově. Pokud by se navíc podle ní celý svět rozhodl pro veganství, do roku 2050 by emise klesly až o 70 %.
Ovšem živočišná strava se někdy velmi těžko nahrazuje a na spoustu lidí by přechod na čistě bezmasé pokrmy mohl mít špatný vliv. Dříve či později bychom se s tím ale žít naučili, a dokonce bychom díky tomu začali výrazně hubnout.
„Nevyvážená strava, jako je strava s nízkým obsahem ovoce a zeleniny a s vysokým obsahem červeného a zpracovaného masa, je zodpovědná za největší zdravotní zátěž na celém světě a ve většině regionů,“ dodává Pamula.
A něco k zamyšlení na závěr: pokud se nechcete hned stávat veganem, který se kromě masa musí vyhýbat také všem jiným produktům živočišného původu, už to, že by se lidé na celém světě stali vegetariány, by vedlo k velké změně. To by totiž snížilo emise o 63 %.
Zdroj: BBC, sierraclub.org, The New York Times
Autor: Šárka Cvrkalová
