I když je žena krásná, neznamená to, že to nemůže být pěkná potvora. Důkazem toho je Estibaliz (Esti) Carranza, kterou rakouská média překřtila na „Ice Killer“. Kráska zabila svého manžela i milence, rozřezala je motorovou pilou a uschovala ve sklepě svého domu, kde měla cukrárnu.
Příběh připomíná na začátku pohádku. Estibaliz Carranza se narodila 6. září 1978 v Mexiku. Když jí bylo pět, odstěhovala se s rodiči do Barcelony, pak se rozhodla, že uteče do Německa.
Zde se naučila jazyk a otevřela si cukrárnu. Byla to velmi milá a inteligentní dívka, lidé v její čtvrti ji měli rádi. Dětství ale neměla ideální, poznamenal ho vztah s otcem, který byl podle jejích slov tyran. Esti byla ale krásná žena, o muže neměla nouzi.
Nechtěl se milovat, přišel rozvod
Esti nebyla vybíravá, ale svého prvního manžela, bývalého novináře Holgera Holze si měla možná mnohem více prozkoumat.
On byl o čtrnáct let starší a nabídl jí, aby se k němu přestěhovala. V roce 2002 se vzali a po třech letech se přestěhovali do Vídně, kde si otevřeli cukrárnu.
Náznak, že je něco špatně, přišel už po svatbě. Holz začal tíhnout k buddhismu a vzdával se všech fyzických lákadel včetně milování. Pro dívku, která toužila po dítěti, to ale nebylo zrovna ideální, proto zavelela k rozvodu. Kromě toho ji prý fyzicky i psychický týral a bil.
Skončil v sudu ve sklepě
Po rozvodu u ní ale Hoger zůstal bydlet, protože neměl kam jít. V té době navázala Esti vztah s obchodníkem s ledničkami Manfredem Hinterbergerem.
Toho si ale nemohla kvůli svému ex vodit domů, Hoger byl navíc pěkný mamánek a nový příbytek si moc nehledal. 27. dubna 2008 došla Esti trpělivost.
Když se vrátila pozdě večer domů, exmanžel ji prý urážel. Vzala si pistoli a třikrát na něj vystřelila. Několik dní ho nechala mrtvého v křesle, pak si koupila motorovou pilu a rozřezaného ho dala do sklepa své cukrárny.
Aby zabránila pachu, zalila ostatky betonem. Nikdo se po něm moc nepídil, a když už, řekla jim, že se odstěhoval do Indie nebo že si konečně našel nové bydlení.
Nechceš dítě? Máš smůlu
Manfred Hinterberger sice vypadal jako lepší partie, ale na vážný vztah se necítil. Navíc Esti nebyla jediná žena, se kterou se stýkal, což ženě vadilo a jeho nevěry ji urážely.
Byla na něm závislá, a když jí řekl, že se mu na ní něco nelíbí, Esti se hned objednala na plastiku. Jenže Manfred začal po čase potomka odmítat. Jeho poslední slova byla prý: „Dítě? Ses zbláznila?“
Jeho vraždu si důkladně naplánovala, potkal ho stejný osud jako jejího manžela. V noci z 21. na 22. listopadu 2010 ho zastřelila a opět rozřezala. Milenec skončil v sudech vedle jejího manžela, opět zalitý betonem.
Vysněný chlapeček
Jenže ani beton nezabrání zápachu tlejícího masa. V roce 2011 měla Esti technický problém, a tak si na něj zavolala instalatéry.
Puch ve sklepě byl ale odporný a všichni byli překvapeni, co se tam našlo. Žena sice utekla do Itálie, ale tam ji vypátrala rakouská policie a ona byla poslána do instituce pro duševně choré. Dva roky po druhé vraždě byla odsouzena k doživotí.
Vytouženého dítěte se ale i tak dočkala. Když byla zatčena, zjistila, že je v šestém měsíci těhotenství. Ve vězení porodila chlapečka, toho si vzala do péče její matka v Barceloně.
Dokonce našla i muže jménem Roland R., kterého si vzala. Podle některých informací se s ním v roce 2018 rozvedla, někdo ale tvrdí, že jsou stále šťastní jako rodina.
Esti a její nástup do vězení byl pořádným soustem pro bulvár. Společně s novinářkou Martinou Preiwen napsala autobiografickou knihu Mé dva životy: Skutečný příběh Zmrzlinové vražedkyně.
Zdroj: Murderpedia.org
Autor: Barbora Turková