Od začátku války na Ukrajině stáhla země ze svých knihoven a knihkupectví více než 19 milionů výtisků knih, které byly publikovány během éry Sovětského svazu. Stejně tak země vyřadila mnoho knih, které byly psány v ruštině. Ukrajina se kromě toho v minulosti zbavila i mnoha sovětských soch a památek spojených s Ruskem. Na twitteru se k tomu objevují nesouhlasné komentáře.
Z 19 milionů knih bylo zhruba 11 milionů napsáno v ruštině, uvedla v pondělí Jevhenija Kravčuk, poslankyně a místopředsedkyně parlamentního výboru pro humanitární a informační politiku. „Odepsány byly ale také některé knihy v ukrajinštině ze sovětské éry,“ doplnila podle agentury Reuters, která o vyřazení knih informovala.
Podle jejích slov Ukrajina možná časem bude odstraňovat také knihy autorů, kteří podporují ruskou agresi v zemi. „Poměr knih v ruštině a ukrajinštině v našich knihovnách je obecně politováníhodný,“ přiznala Kravčuk. Je tak nyní třeba zapojit fondy a knihy do knihoven dostat v národním jazyce.
Ukrajinština je jediným úředním jazykem země. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z roku 2019 zhruba polovina populace mluví převážně nebo pouze ukrajinsky a asi 30 % mluví převážně nebo pouze rusky. Zbytek populace jsou cizinci.
Kompletní derusifikace
Už od anexe Krymu v roce 2014 se na Ukrajině pokoušeli zbavit některých typických ruských symbolů. Po vypuknutí války na Ukrajině ale teprve proces derusifikace vyvrcholil. Kromě knih se zbavuje Ukrajina například významných soch spojených se Sovětským svazem.
V Užhorodu, hlavním městě západní oblasti Zakarpatí, byly odstraněny rudé hvězdy z náhrobků padlých sovětských vojáků. Z měst pak zmizely desítky Puškinových bust, píše server The Telegraph.
V Oděse byla koncem prosince stržena socha Kateřiny Veliké, o které se traduje, že město založila. To ale podle historiků není pravda, ruská carevna město se o to nezasloužila. „Tyto země mají dlouhé dějiny. Nikdo nemůže tvrdit, že to tu založila Kateřina Veliká,“ vysvětluje podle České televize Kateryna Jerhejevová z Oděského muzea literatury.
Čemu to pomůže?
Co se týče knih stažených z regálů knihkupectví, většina byla uložena do sklepů s tím, že bude později zničena.
V několika případech ale také podniky využívají možnosti knihy recyklovat. Peníze, které z projektu vzejdou, darovávají potřebným zasaženým válkou, uvádí Sidney Morning Herald.
Ačkoli podle mnohých je derusifikace v zemi potřebným krokem k morální podpoře obyvatelstva, mnozí se na sociálních sítích bouří. „Co vám ty knihy provedly?“ ptá se jeden z uživatelů na twitteru. „Čemu to pomůže, zbavit se historie jiné země?“ uvažuje další.
„Chovají se, jako kdyby ty kopie knih existovaly jenom na Ukrajině. Je to úplný nesmysl,“ píše v dalším příspěvku někdo. Na druhou stranu se ale objevují i slova o tom, že jakékoli spojení s Ruskem si zaslouží být zničeno.
Zdroj: Sidney Morning Herald, Reuters, Česká televize, Twitter
Autor: Šárka Cvrkalová
