Už po sedmadvacáté se koná konference OSN o změně klimatu, která nese název COP27. Po šesti letech se akce koná na africkém kontinentu, konkrétně v Egyptě. Dorazit by na ni měli důležití světoví lídři, v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem či novým britským premiérem Rishim Sunakem. Začátku konference se zúčastní také Petr Fiala. Řešit se bude především oteplování planety a s tím související klimatické změny.
V neděli začal v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch každoroční klimatický summit OSN, který letos nese název COP27. Podle Novinek se očekává kolem 45 000 účastníků, a to včetně americké hlavy státu Joea Bidena či premiéra Velké Británie Rishiho Sunaka.
Řešilo se především globální oteplování
Celkově by mělo mít na summitu zastoupení kolem 200 zemí z celého světa. Za Českou republiku dorazil do Egypta premiér Petr Fiala. Ten o tom informoval mimo jiné i na svém twitteru.
Evropská unie je na cestě k tomu, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.
Musíme přesvědčit i mimoevropské země, aby tento směr následovaly.
To je důležité i proto, abychom zátěž nenesli a neplatili jen my, ale i ostatní.
— Petr Fiala (@P_Fiala) November 7, 2022
Vztah mimoevropských zemí ke klimatickým změnám. To bylo jedno z hlavních témat, které se na setkání velmi intenzivně řešilo.
„Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil podle zpravodajského webu iDNES hned v úvodním projevu generální tajemník OSN António Guterres.
Problémem je, že planeta se stále velmi rychle otepluje. Pokud by se teplota zvýšila o 1,7 až 1,8 nad úroveň, která zde byla před průmyslovou revolucí, podle BBC by to až pro polovinu světové populace mohlo znamenat až životu nebezpečnou teplotu a vlhkost.
Daň za ničení klimatu
Mnohé státy tak na konferenci žádaly, aby byla přijata takzvaná klimatická daň. Ta by měla pomoci právě lidem v oblastech, kde globální oteplování nejvíce mění životní podmínky, ale také možnosti zemědělství.
„Ropný a plynárenský průmysl denně vydělává tři miliardy dolarů. Nastal čas, aby tyto společnosti musely ze svých zisků platit globální uhlíkovou daň, z níž by se pak financovaly kompenzace škod,“ uvedl podle ČTK premiér ostrovního státu Antigua a Barbuda pro agenturu Reuters.
Pomoci v těch nejchudších oblastech hodlá také Nadace Billa a Melindy Gatesových, která chce podle iDNES věnovat 1,4 miliard dolarů (34 miliard Kč) farmářům v Africe a v Asii, aby se mohli lépe přizpůsobit změnám klimatu a aby mohli pracovat udržitelnějším způsobem.
Země chtějí omezit uhlí a metan a také vysadit více stromů
K tomu se přiklonil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Musíme své ekonomiky přeorientovat na jiné zdroje než uhlí. Musíme chudším státům pomoci, aby to učinily také co nejrychleji,“ řekl podle zpravodajského webu Macron. Chudým zemím chce pomáhat také Belgie.
Velká Británie zase přislíbila investovat více peněz do ochrany lesů, což by měl být jeden ze způsobů, jak se efektivně vyhnout dalšímu ohřívání planety.
Svou „troškou“ přispěla také Česká republika. Premiér Petr Fiala ještě před odletem informoval, že se Česko hodlá na summitu zavázat, že do roku 2030 hodlá snížit emise metanu. A to o 30 procent oproti úrovni z roku 2020.
Zdroj: iDNES, Novinky, BBC, ČTK, Twitter
Autor: Markéta Mladá
