Běžný trestný čin? Ano, tak vypadala krádež dřevěných sloupků, která se řešila v Kanadě. Aktuálně ceny dřeva stoupají, a tak není výjimkou, že se nějaký kus dřeva ztratí, aby si někdo přilepšil. V prérijní komunitě Porcupine Plain ale zjistili, že nejde jen tak o nějakou krádež.
Pachatelem se tady stali bobři, kteří si z dřevěných trámů a sloupků staví hráze. Informaci přinesl deník The Guardian. Bobři ale neničí pouze dřevo, nedávno dokonce kvůli nim vypadl internet v celém městě, protože překousali kabely.
Bobři jako symbol Kanady? V poslední době jsou to spíše škůdci
Bobři neváhají přijít mezi obyvatele, jako se tomu stalo letos v únoru. A mají na svědomí také další nehody. Kromě vypadlého internetu se také stalo, že si na zpevnění hráze vzali bezpečnostní pásku. V posledních letech se v Kanadě tato zvířata hodně rozmnožila a dělají problémy.
Jeden čas ale byli bobři na pokraji vyhynutí. Jejich návrat hlásí nejen v Severní Americe, ale také v Evropě. Po Kanadě se aktuálně pochybuje několik milionů jedinců. Bobry studuje a zabírá se jimi už několik let Glynnis Hoodová, která je profesorkou ekologických věd. „Bobři mají ohromný vliv na všechno kolem sebe,“ uvedla k situaci v Kanadě.
Bobři mají schopnost postavit si hráze, vyhloubit kanály a budovat si své příbytky z toho, co najdou v okolí bydlení lidí. Ročně dokážou vyhrabat tisíce metrů půdy. Jejich dopad na celý ekosystém je ale hluboký, i když jsou většinou lynčováni za ničení přírody.
Někteří se snaží docílit toho, aby byli bobři vyhubeni
Bobři jsou zvířecí druh, díky kterému se voda filtruje, a tak v ní najdou útočiště například žáby nebo ryby. Hráze postavené bobry jsou cenné, ačkoli dochází k tomu, že lidé proti nim bojují. Město v provincii Québec chce vyhubit celou jejich populaci, která čítá asi 800 jedinců.
Jeho obyvatelům se nelíbí, že bobří hráze zaplavily několik desítek kilometrů města. Jedná se přitom o pravidelný problém, který nastane každý rok. A každý rok také na opravu přistane několik stovek tisíc dolarů. „Na bobry se toho občas svaluje opravdu hodně, ale oni jen reagují na to, jak měníme životní prostředí,“ vysvětlila Hoodová.
„Záleží na tom, kde umístíme naši výstavbu, a při návrhu staveb bychom také měli brát v úvahu to, jak bude příroda reagovat na námi postavené stavby.“ Bobři tu jsou mnohem déle než lidé a je nutné si to podle slov Hoodové uvědomit.
Podle ní mohou lidé i bobři žít vedle sebe v souladu. I když bobři občas udělají „botu“. Nemusí se tak jednat o výjimečné případy, že se ztratí několik kusů dřeva nebo že přehryzají kabely, které jsou jen metr hluboko pod zemí.
Autor: Raina Tomanová
