Pamatujete si na pohádkové svatební šaty princezny Diany? Nyní je můžete vidět v londýnském Kensingtonském paláci. A nejen ty. Pokochat se budou moct návštěvníci i dalšími skvosty ze skříně britské královské rodiny.
Vlečka dlouhá sedm metrů
Dianiny šaty, které měla na sobě v den, kdy si v roce 1981 brala prince Charlese, se staly ikonickými. Jsou zdobené historickými krajkami, perlami a tisíci flitry. Vlečka těchto šatů měří sedm metrů, a proto bylo potřeba vyrobit speciální vitrínu na míru, kde by mohly být k vidění v celé své kráse.
Ve svatební den je museli ještě těsně před obřadem upravovat návrháři, David a Elizabeth Emanuelovi, kteří tyto šaty stvořili. Diana si totiž takto dlouhou vlečku pomačkala při cestě na obřad příliš malým kočárem.
Návrhářům vybírali novináři odpadky
Problém byl v té době v souvislosti s přípravou šatů i s novináři. Ti vybírali odpadky výše zmíněných návrhářů, jež princezna Diana oslovila. Aby zabránili prozrazení připravovaného modelu na tuto velkolepou a historicky významnou událost, podstrčili do popelnic u jejich domu vzorky látek, ze kterých šaty nebyly vyrobeny.
Ve videu, které je součástí výstavy, vzpomíná manželská dvojice Emanuelových na okamžik, kdy jim sama princezna Diana poprvé zavolala a jim se v tu chvíli otočil celý život o sto osmdesát stupňů.
„Byl to jeden z těch okamžiků, kdy víte, že váš život už nikdy nebude jako dřív,“ říká Elizabeth Emanuelová.
Výstava prozradí spoustu zajímavostí
Expozice prozrazuje další zajímavosti, například že se šaty musely před obřadem zamykat do trezoru, nebo kolik švadlen na šatech pracovalo. Pro konkrétní číslo si však budete muset zaletět do Anglie.
Synové princezny Diany William a Harry muzeu zapůjčili velkou spoustu Dianiných modelů, na kterých je krásně vidět vývoj jejího stylu od malé holčičky po manželku následníka trůnu.
Vystaveny jsou i jiné krásné šaty a modely členů královské rodiny. Stejně tak například děkovné dopisy návrhářům, které oblékali královnu Alžbětu II. i její matku.
Výstava byla zahájena 3. června a končit bude 2. ledna příštího roku.
Autor: Julie Bordášová
